Adommylovers

Konečně jsem se k tomu dokopala :D Asi půl roku už se snažím něco stvořit a dnes přišla inspirace a trošku dřiny stačilo a vzniklo tohle, dopředu se omlouvám za kvalitu za něco muže blog a za něco bohužel moje programy neuvěřitelně mě dožrala velikost takže z části i pro to i přesto doufám že se vám nový desing líbí :) Nevynechala jsem ani Sauliho jelikož na tomto blogu už zaujal také své místo ;)

Jelikož jsem včera byla znuděná a přemýšlela, co bych napsala napadlo mě nejdřív Sauli or Tommy, jenže to mám někde sepsané a to radši opíšu, abych se držela toho, co už jsem si jednou ustanovila. Takže jsem se rozhodla pro tohle snad jsem vás potěšila, že se zas vrhám na starší povídky ;) Enjoy Read :) Z Tommyho Pohledu Brzy usnul. Rozvalil se na sedadle a když mu kus deky sjel zase jsem ho přikryl. Byla zima a mraky a netrvalo dlouho a silně se rozpršelo. To ho po chvíli probudilo. Ani jsem se nedivil, to bubnování bylo silný a hlasitý a ještě se zdvojnásobovalo o kovovou stavbu auta. "Nevybouráme se," zaslechl jsem od něj a v jeho rozespalém hlase bylo slyšet něco jako otázka. "Ne ono to přejde," řekl jsem a dál koukal na cestu se stále zapnutýma starýma a vrzajícíma stěračema. Nic lepšího jsem neměl, ale aspoň že to fungovalo. Cítil jsem jeho pohled na sobě. Chvíli mi to nevadilo, ale pak už mi to přišlo jako hodiny, co na mě zírá. "Co je?" zeptal jsem...

Dobrý večer všem přeji, rozhodla jsem se vytvořit soundfic? Nevím teď jak přesně se to jmenuje myslím že takto. Jménem Nevinnost , je tam použit text z písně od Chinaski Dobrák od kosti úryvky textu jsou kurzívou, text souvisí s povídkou, v které je. Enjoy read :) Dopručuji píseň pustit : Pohlazení po tváři. Jemné doteky prstů. Sladký jemný úsměv a něžný polibek. "Dobré ráno," tiše řečené příjemným hlasem. Pomalé rozhlížení po pokoji a otevření ještě stále zmožených očí. Modré duhovky kontrastující s hnědými. Nech mě jenom hádat jak si hebká na dotek. Krásná a Nedospělá. "Jak ses vyspal," zašeptal a prsty pokračoval v něžném laskání běloskné pokožky. Dostalo se mu jen tichého zamručení pochazející z toho roztomile vypadajícího klubka propleteného v něm a v jejich přikrývce. "Je mi nádherně," zazněl tichý rozespalý hlas, pocházející z těch nejkrásnějších růžových rtů. Víš, všechno má aspoň malý kaz. "Musíme odjet," zašeptal on a znovu prsty přej...

První povídka z tohoto cyklu? Asi, ano. :D Enjoy read :) Adam už nemohl spát bylo mu vedro. Neuvěřitelné. Stále se jen převaloval. Aspoň jednou se chtěl konečně vyspat když nemusel celou noc pracovat ale nešlo to. Občas léto a letní počasí proklínal. Nakonec naštvaně rozlepil oči a podíval se na místo vedle něj. Prázdno. "Sauli?" zavolal, ale dveře ložnice byli zavřené a jestli byl někde dole těžko ho mohl slyšet. Znovu si dlouze povzdechl. Toužil jen po sprše se svým milovaným přítelem. Který už ani spát vedle něj nechce. Věděl, že se mu moc nevěnuje, ale musel pracovat a to bylo prostě složité. Pomalu se vyhrabal z postele, svlékl si nátělník na spaní a zůstal jen v šedivočerných trenýrkách. Prohrábl si už tak neupravené vlasy a otevřel dveře. "Sauli?" zavolal znovu do prázdného domu. Copak odjel? Nebo ho jen ignoruje teď už by ho snad slyšel. Jeho první kroky ho dopravily do pokoje pro hosty, ale tam nikdo nebyl. Chtěl si dát koupel, ale teď pro něj byl hlav...

Adam & Sauli Cyklus jednorázových povídek - občas s jistou návazností (lze číst samostatně) Kapitolové Povídky Nehoda (Kvůli jedné téměř nepodstatné hádce se stane autonehoda což znamená nemocnici, vyčitky a tajemství)

Rozhodla jsem se vytvořit tuto rubriku na povídky :) Jelikož už jsem jednu kapitolovou začala jménem Nehoda a teď chystám pro vás něco jako cyklus nebo tak něco jednorázových povídek svým způsobem budou mít nějákou posloupnost(nejspíše), ale zároveň budou čitelné samostatně :) Ano, tohle je blog o Adommy jsem si toho plně vědoma, ale chci se v povídkách realizovat i jinak a uznejte, že Adam a Sauli nejsou zas tak špatný pár navíc je dost reálný a to se taky počítá :) Dále bych se chtěla realizovat i v dalších párech např. Brian & Justin a možná i jeden překlad Adam & Kris také se tu nejspíš objeví jedna povídka na objednávku co jsem slíbila - no je to už pěkně dlouho a to pár Bill & Tom (snad všemy známý twincest) mám velké plány, ale kdo to tu navštěvuje pravidelně ví jak to dopadá ;) Ale abych se vrátila k původní myšlence už dnes jsem přibyde první povídka je uplně čerstvě dopsaná a na Adommy určitě nezanevřu mám pár věcí přichystaných ;)

A/N: Jen začátek. Nemůžu jinak vím píšu pořád něco nového, ale inspirace je užasná věc. A mě k tomuhle stačila jen píseň OH, které se budou konat v Londýně a píseň složily Muse - proto ten název, ačkoliv jsem se chtěla povídkami které leží v mém noťasi už tolikrát přiblížit sportovním akcím jako bylo Mistrovství v Hokeji či EURO 2012 kde jsem si nenechala ujít téměř žádný zápas tohle mě prostě ponouklo napsat tohle a tamty povídky uchovat na příště :) Pro navození atmosféry doporučuji pustit tuto píseň. Neprohraju znova ne! Si tu ty! Dokážu to! Nádech, výdech! Už je skoro konec. Bolí mě plíce. Utíkej! Běž. Cítím kovovou pachuť. Nevzdávej to! Ještě není konec! Neprohraješ! Nesmíš! Křičíš! Doběhnu! Padám! Vyhrál jsem! Všichni křičí! Usmívám se. Vydechuju. Užívám si. Zvládl jsem to. Odcházíš. Nebaví tě to. Řekl si že tu si a pak odjíždíš. Nezajímá tě to. Bolí to! Chci křičet! Parchante! Hajzle! Debile! Nemůžu dýchat! Běží ke mě pomoc! Všichni utichají.. Otačíš se. Tvoje oči. Rozšíří se. S...

Měl jít do školy, ale nedokázal to. Nemohl se zvednout cítil neuvěřitelnou bolest a potřeboval sprchu ani ji včera nestihl. Pořád mezi stehny cítil zaschlou krev a sperma. Jediné, co ho zakrývalo byli vytahané tepláky, co si včera natáhl na víc neměl sílu. Pak se vrhnul na drhnutí, které se stejně nevyplatilo a kusy hadru byli smotané v kusu promáčeného ručníku v koutu pokoje, stále od krve. Nespal celou noc jen ležel na posteli bez zebemenšího hnutí. Byl to risk za kterým se skrývalo moc bolesti a on pokud možno nechtěl cítit už žádnou. K ránu už si uvědomoval, že se ani nezvedne. Nedokáže to. Ne. Dokud tu jsou rodiče a dokud cítí tolik bolesti. Chtěl se ukrýt před celým světem, ale jedna malá peřinová přikrývka na to byla málo. Bylo kolem 8, když jeho matka začala klepat na dveře jeho pokoje. Měla jít do práce s jeho otcem a obvykle byl už Tommy vzhuru a vyrážel pryč. "Zlato? Vůbec sem tě včera neviděla jedl si? Je ti dobře?" ptala se starostlivě, ale Tommy měl pocit, že ně...

Ačkoliv jsem sprostá a věřte, že opravdu ano. Díky téhle poku*venině! Prostě jsem naštvaná. Seru se tu celý den s další částí Pod hvězdami, aby se mi zveřejnila půlka a druhá půlka je v prdeli? Ne. Dnes na to nemám sorry další část bude buď někdy v noci bo bude zejtra! Nemám na to. Znáte blog.cz takový ptákoviny. Proč já si to nepíšu ve wordu? Jo, kdybych to udělala mám část, ale takhle už to prostě nebude ono až to budu znovu dopisovat od půlky. Kdybych dala na svého otce spisovatele měla bych klid. Hlavně, že automaticky ukládat že? Co se mi uložilo leda hovno! A zveřejní se mi jen kus a ještě neopravenej děláte si prdel? Tak to byl velmi oškliví projev slečny Adommyloverky a teď se du uklidnit další komerční sračkou na jedné nejmenované televizi s nejvtipnějším zpravodajstvím, které je k pláči. Hezký večer přeju vám.

Drhnul krev z oblečení ze spodního prádla, ale i z trička a hlavně kalhot. Když vběhl domů a utekl z toho auta, zabouchl dveře zamkl je, natlačil se na ně zády a prudce vydechoval. Bál se. Tak moc se bál, co kdyby ho nepustil z auta nebo by šel za ním. Stačilo mu, že když zastavily před jejich domem Adam ho prsty přitáhl k sobě za to něco čemu se ani nedalo říkat tričko a dal mu dlouhý polibek nebo mu spíš dost nechutně strčil jazyk do krku a Tommy dělal všechno proto, aby se neudusil vzlyky, potlačovaným pláčem a pod Adamovím náporem jeho jazyku a nechutných rtů. Když ho pustil rychle otevřel dveře a vyběhl nehledě na bolest dovnitř. Teď seděl u vany a drhnul ty kusy oblečení v rukou. Slzy mu stékali po tvářích a padali do vody s pracím prostředkem. Celé tělo ho bolelo, ale byl doma sám rodiče se měli vrátit až večer a kdyby ho takhle viděli moc by se ptali. Nemohl si to dovolit. Silněji a silněji o sebe drhnul kusy látky a na rukou se mu zračily červené otisky od Adamových rukou, kte...