Nevinnost

Dobrý večer všem přeji, rozhodla jsem se vytvořit soundfic? Nevím teď jak přesně se to jmenuje myslím že takto. Jménem Nevinnost, je tam použit text z písně od Chinaski Dobrák od kosti úryvky textu jsou kurzívou, text souvisí s povídkou, v které je. Enjoy read :)

Dopručuji píseň pustit :

Pohlazení po tváři. Jemné doteky prstů. Sladký jemný úsměv a něžný polibek. "Dobré ráno," tiše řečené příjemným hlasem. Pomalé rozhlížení po pokoji a otevření ještě stále zmožených očí. Modré duhovky kontrastující s hnědými.

Nech mě jenom hádat jak si hebká na dotek. Krásná a Nedospělá.

"Jak ses vyspal," zašeptal a prsty pokračoval v něžném laskání běloskné pokožky. Dostalo se mu jen tichého zamručení pochazející z toho roztomile vypadajícího klubka propleteného v něm a v jejich přikrývce. "Je mi nádherně," zazněl tichý rozespalý hlas, pocházející z těch nejkrásnějších růžových rtů.

Víš, všechno má aspoň malý kaz.

"Musíme odjet," zašeptal on a znovu prsty přejel po té krásné tváři. "Ja vím," odpověděl a sledoval jeho oči, ústa, nos. prohlížel si každý detail jeho tváře. Mohla to být poslední noc. Příležitost s ním být. Poslední pohlazení, polibek. Zahledění do očí jež ho učarovali. Mohl to být konec všeho.

Je to vážně silná káva pláč a nebo vztek. Nic už s tím nenaděláš.

"Myslíš že nás najdou?" zeptal se váhavě, když viděl vrásky na jeho tváři vytvořené starostmi. "Jsem zločinec," zazněla jeho odpověď a on se jen více přitiskl k němu a zahleděl se do jeho uhýbavých očí. "Nic si neprovedl," zašeptali nevinné rty a on ho znovu pohladil. "Nevíš, co jsem všechno udělal než jsme se setkali," co nejtišeji zašeptal a prsty ho pohladil po blonďatých vlasech.

Potkalas zkrátka toho kohos neměla.

"Co si udělal?" zeptal se po chvíli a upřel na něj své čokoládové oči. "Nechtěj to vědět," zašeptal a něžně mu věnoval polibek do koutku úst. Bylo to něco mezi dětským a přátelským polibkem jako by nechtěl poškodit tu nevinnost sršící z každého kousku jeho nahého těla ukrytého jen jemnou tenkou motelovou pokrývkou. "Chci to vědět," zašeptal a pevně sevřel víčka, když jeho ruka zabloudila pod deku a prsty hebkými jako samet přejel po jeho bříšku až ke slabinám. "Ukončil jsem život několika lidí, vzal spoustu peněz a ohorozil spoustu lidí," šeptl a políbil ho do platinových pramínků.

Má milá vždyť mě znáš jsem dobrák od kosti a ty si ta, co mi to jednou všechno odpustí.

"Nevěřím ti," zašeptal a dál držel zavřené oči, když prsty jemně laskali jeho tělo. "Nechytí nás, nechytí tebe, věřím tomů," vydechli tiše rty nimiž proklouzával zrychlený dech. "Si blázínek," zašeptal mu do ouška. "Miluji tě," nasledovalo z jeho rtů a prsty dál uspokojovali to nevinné tělo s ještě naivní, důvěřivou myslí.

....

Když se jeho tělo napjalo a vyvrcholilo a poprvé se otevřeli jeho hnědé čokoládové oči. Jemně je ukonejšil k spánku. Nechal ho spát. Nechtěl aby se jeho mysl zaobírala jeho minulostí.

Sejde z očí, sejde z mysli jenom blázen věří na nesmysli.

Všechno brzy skončí věděl to a proto si ho užíval, miloval a uctíval. Věděl jaká je šance, že bude žít v klidu dál. Věděl, že po něm pátrají a bylo to vše jen o čase. Každou hodinou, minutou, vteřinou bylo jasnější, že ho chytí a on už svou nevinnou lásku nikdy neuvidí.