Nehoda 3.část

Začlo se to tímhle směrem ubírat ani nevím jak :D Bylo to psáno za hodinu/dvě v 8.D, se spoustou přestávek a diktátem, kde jsme seděli ve čtveřici s holkama a dělali kraviny :D Enjoy Read a věnuji tuto část Zuzu, která mě minule sprdla za krátký dílek snad ti tohle stačí! :P

PS: Neznám a nevím jak se Tommyho sestra jmenuje, proto jsem si jí dovolila pojmenovat :)

Tommy ho za bránou nemocnice objal. "Bude v pořádku neboj," šeptl a pohladil ho po zádech, i když byl čerstvě probraný věděl, že se Adam až moc trápí. Bylo mu ho líto, trápil se už několik týdnů, ne-li měsíců, když se mu Sauli nevěnoval, odjížděl mu bez jediného slova a vracel se pozdě v noci nebo ráno. Když se Tommymu svěřil, snažil se to vyvrátit, ale faktem bylo, že Saulimu nikdy nevěřil de facto zničil jejich předchozí vztah, který tak trochu přesahoval hranice přátelství. Adamovi chtěl pomoct a nějákému výbuchu ho uchránit, ale netušil, že ten tlak prostě nevydrží a stane se to v tak nevhodnou dobu. "Zvládnete to," pousmál se Tommy povzbudivě , ale věděl, že Adamovi to nepomáhá. "Chci jít domů, vyspat se," zašeptal Adam, ale Tommy se moc bál o jeho zdraví, znal Adama. Naposledy v "krizové situaci" se Adam hodně opil a oni ho museli odvézt domů, byl z toho tenkrát poměrně velký skandál. Už i tuhle nehodu se snažili rozpitvat, ale nebyli důkazy a paparazzi nikoho, kdo by se k tomu vyjádřil nezastihli. Takže celá nehoda byl jakýsi šířící se drb, ke kterému se čekalo na vyjádření. Teď to, ale nebyla jen samota a deprese jako v předchozím případu. Teď to bylo něco mnohem horšího. Vyčítal si celou tu nehodu a Sauli ležel v nemocnici, nic o něm nevěděl a o to více to bylo horší.

"Vezmu tě k sobě. Můžeš u mě přespat," pousmál se Tommy, ale Adam zakroutil odmítavě hlavou. "Chci být sám," téměř ho poprosil, ale Tommy tuhle variantu odmítal. "Nenechám tě samotnýho, víš co? Vemu tě ke svojí sestře. Nic nepomůže víc, abys zapomněl na starosti tak jako malý dítě," usmál se Tommy a Adam si jen povzdechl. Byl jako hadrová panenka, bylo vidět, že stále myslí na všechny možné scénáře a bylo dobré, aby zapomněl aspoň na chvilku. Vzal ho do auta a společně odjeli do Burbanku, nebylo to tak daleko a jeho sestra tam měla malý domeček.

Adam celou cestu jen mlčel a Tommy byl z toho zoufalý, ale doufal že se to změní. Protože uzavřený Adam nevěstil nic dobrého.

****************************************

Když zazvonily a zaklepali na světlé dubové dveře . Sára viděla zlomeného Adama a jejího bratra s úsměvem plným naděje. "Musím, stejně jít na cvičení, jen zruším hlídání a mužeš nebo spíš můžete být s ní, ale žádný blbosti!" řekla přísně, ale nakonec se pousmála. Tommy tam už tolikrát takhle šel, že věděla co by přišlo a co přesně by řekl a ona neměla čas. Takže to urychlila. Jen si vzala větší tašku a zavolala chůvě. "Čísla jsou na ledničce, kdyby něco," poznamenala a Tommy s Adamem vešli dovnitř.

****************************************

Adam se usmál v náručí držel neposlušné batole cumlající dudlík a nebo žvatlající. Holčičku se sladkým bezzubím úsměvem a s trochou blonďatých vlásků. Bylo mu lépe. Tommy měl pravdu nikdy neuvažoval nad dětmi, i když se jednou nebo dvakrát v rozhovoru zmínil o tom, že někdy v budoucnu, možná, i tak neuvažoval nad dětmi takhle. Věděl jen o starostech a strastech, co děti obnáší, ale teď mu to přišlo uplně jiné. Byl rád, že ho sem Tommy vzal, uvědomil si totiž, že takové malé dítě by jednou opravdu chtěl, možná co nejdřív. I kdyby na něj měl být sám, pochyboval, že ho Sauli totiž bude ještě někdy vůbec chtít vidět. Bylo mu tak něják jinak. "Tommy chci dítě," vydechl a pousmál se a holčička se mu v náručí usmála a jeho přítel se na něj překvapeně podíval. "Proč? Víš co vůbec mluvíš?" sledoval ho Tommy s neutichajícím překvapeným až vyděšeným pohledem. Nedovedl si představit, že by Adam měl dítě a s kým? Jejich vztah se Saulim nevypadal do budoucna moc růžově a jemu samotnému by adopci nikdy neschválily s jeho prácí a téměř nulovím volným časem. "Už jsem dost starý a-," Tommy ho ihned utnul. "Je ti 30 Adame. Na dnešní dobu je to ještě docela brzo," pousmál se Tommy, ale Adam pokračoval. "-a byla by to změna konečně by měl můj život nějákej směr nešel bych od jednoho kluka k druhýmu," pousmál se Adam a Tommy si povzdechl. "Říkáš to jak kdybys byl nějáká..," to slovo si radšiu Tommy nechal pro sebe a včas se utnul. Nelíbilo se mu přirovnávat k někomu takovému jeho kamaráda. "Máš roční vztah a tamty nebyli kratší. Copak se chceš usadit, vzdát se všeho?" ptal se trošku zoufale a Adam pokrčil rameny. "Nevím, co mě v životě čeká, ale pokud to se Saulim.. Skončí," řekl těžce a do očí se mu prodírali první slzy. "Chci jít dál a ubírat se tímhle směrem," řekl Adam a skousl si ret a přitiskl k sobě malou holčičku, která začla klimbat a na jeho hrudi nakonec usnula. "Měl by sis to dobře rozmyslet," řekl Tommy zavařil si to a pořádně litoval, že sem Adama bral měl pocit, že se jeho přítel jen zoufale potřebuje něčeho chytit a upnul se zrovna na myšlenku s dítětem což znamenalo jen samé problémy.

Konec třetí části.