Sníh

Asi jednorázovka, i když teoreticky by to mohl být příběh na víc než jednu část vše zaleží na vašem zájmu :) Jak tak nad tím uvažuju no doufám, že se bude líbit. Napadla mě když jsem koukala z okna a cítila se stejně jako Tommy :D Enjoy read :)

Dodatek: Hledala jsme vhodnou fotku ale protože píšu jako by byli v našem bytě rozhodla jsem se pořídit fotku z našeho výhledu :D :)

Už po čtvrté ti říkam ať se nevykláníš z okna a diky tobě se mi usadí ten stupidní úsměv na tváři. "Adame uvolni se venku je sníh," zasměješ se a vykláníš se ještě víc, že hrozí že snad vypadneš. "Vždyt už nejsou vánoce má už být zase horko ne?" Řeknu ti kousavě a ty vyndáš hlavu a v tvých blonďatých vlasech je spousta sněhu. Zazubíš se na mě. Nejde se na tebe zlobit. "Tady to tak chodíš zvykej si," usmíval se jako největší přeborník světa na Českou republiku. "Jsme tu jen na dovolené pamatuješ?" Připomenu mu, ale on mě ignoruje a zas vystrčí hlavu z okna. "Není ti zima?" optám se a radši dál sedím v sněhobílem křesle s nohama nahoře a píšu další písničku. "Je mi dobře," připomeneš mi, i když cítim, že se už klepeš a nakonec se zvednu a zabalím tě do svýho naručí. Myslím, že pokaždé přemýšlím jeslti ti to přijde lepší než deka, ale podle tvýho kočičiho vrnění je to lepší než cokoliv. Otočím tě k sobě a jako po tolikráte tě políbim, ale ty mě odstrčíš a zanadáváš, že ti to uteče. "Tommy," řeknu překvapeně a pobaveně občas přemýšlím, co se ti v tý hlavičce honí připadáš mi občas jako dítě. Možná proto tě tak miluju, že se nechováš jako přehnaný dospělák. Aspoň tě zezadu objímám, zatímco ty se nakláníš aspoň mám pocit, že nevypadneš. "Si blázínek," zasměju se a zabořím ti hlavu do krku a začnu ti dávat polibky. Snažím se tak jemně jako když ti do vlasu padá sníh a ty si tu pozornost užíváš. Zadívám se s tebou ven je to kouzelný jak na ulici dopadá sníh, i když další výhled zabraňuje další panelový dům přesto je tu vyhledu až dost. "Adame?" Zašeptáš a já se usměju a dam ti pusu do tvých zasněžených vlasů. "Copak?" Ptám se s usměvem a ty rozzářeně promluvíš. "Pujdeme ven? Nechci sedět doma prosíííím," protáhneš a já se zasměju vždycky fanouškum slibuju jak se budu chovat vyspěle, ale šlo to když jsem měl v naručí někoho takovýho. "Ale teple se obleč!" zasměju se a pustím tě a vidím tě jak vyběhneš jen abys už byl u naší společný tašky před naší "postelí". V našem bytě toho moc není jedno křeslo a vedle něj matrace s dvěma polštářema a dekou máme malou kuchynku a jeden stul s každou jinou židlí v chodbičce je malá koupelna a záchod, ale stačí nám to neni tady toho moc, ale jsme tu jen na dovolený nebo snad ne? Přesto si tu tak nadšený. Miluju tě a pořád bych tě k sobe tiskl a líbal jen abys věděl jak moc. Na chvilku se zamyslím dokud mi neskočíš do naruče s čepicí šálou a v kabátě chybí ti jen boty seš bos a ja se zasměju. "Bude ti zima," řeknu ti a ty jen zakroutiš hlavou. "Mám tebe," usměješ se na mě a dáš mi dlouhej polibek. Mám chuť tě nikam nebrat a zustat s tebou doma, ale vím že bty bys mi to neschválil. "A já tě zahřeju?" Ptal jsem se tě a ty jen na rychlo zakýváš a zasměješ se. Jen se na rychlo se obleču a vyběhnu s tebou ven. Najednou si sklamaný přestalo sněžit ale všude je bílo. Jenže když sejdeme schody zas ti na čelo dopadne pár vloček stejně tak do vlasu a ty mě obejmeš kolem pasu a si neskonale štatsný a já s tebou taky. Nerad vidím tvojí smutnou sklamanou tvář kor z takové maličkosti. Vemu tě za ruku a zjistim, že nemáš rukavice půjčim ti svoje černé a ty se na mě štastně usměješ a co nejrychlejc padneš do sněhu a děláš andělíčky. "Tommy" začnu se ti smát a ty mě stáhneš na sebe. Líbeme se a smějeme přihlížející na nás koukaj jak na zvrhlíky, ale mě to nevadí ke štěstí mi stačíš jen a jen ty.