Sauli or Tommy 6

Další část přemýšlím jeslti mám zůstat jen u dvou dětí nebo jejich počet navýšit :D Co říkáte ?

Seděl jsem dole u mámy, když dolů sešel Tommy a nesl měkký polštář, co jsem mu dal do pokoje kvuli tomu, aby ho nic v noci netlačilo. "Leilo nesu ti polštář dobře se na něm spí." Usmíval se a ona se na něj naoplátku taky usmála. "Můžu si sáhnout?" ptala se ho a on jen přikývl a polštář položil. Byl jsem docela překvapenej. Tommy si sedl k nám. Máma se k němu přisoukala a pohladila ho přes látku jeho trička. "Můžu?" Ani nedořekla a Tommy kývl a já si uvědomil, že jsem vlastně jen jeho bříško ještě neviděl. Seděl jsem dál u nich a sledoval Tommyho jak si tričko vyhrnul. Na chvili se mi snad zatajil dech Tommyho kůže byla vždycky tak krásně hebká ale na bříšku jí měl napnutou a ještě snad hebčí. Měl jsem na chvíli chuť přitáhnout si ho k sobě za ty dokonale postavené boky a... Jenže byla to jen představa, co mi zatemnila mozek, a která se rozplynula hned jakmile na mě máma koukla a ptala se i na Sauliho bříško. Nestihl jsme nic říct a Tommy se automaticky zvedl narovnal tričko a nabídl se, že ho zavolá a vydal se nahoru za ním, zatímco já sledoval jeho zadek. "Na co furt myslíš?!" Pokárala mě máma s jejím klasickým gestem jako bych něco provedl. "Na nic... Jen přemejšlim," šeptl jsem a radši sklonil zrak k zemi a v duchu se profackoval za to, že se mi začíná Tommy znovu až nebezpečně líbit už zase. Vzdychl jsem a pochvilce přišly zas oba, ale Tommy šel zas nahoru možná bych ho i znovu pozoroval kdyby si mi Sauli nesedl na klín. Rukama mě objal tak nalehavě a toužebně mi vzdychl do ucha. Věděl jsem, že náplň těhotenství je i tohle od budoucího "tatínka" ale ne nemohl jsem to udělat navíc jsem se začal motat v citech k Saulimu a Tommymu. Nechal jsem Sauliho u sebe a máma se šťastně usmívala. "Takže jste zase spolu?" Usmívala se ale Sauli slezl nebo spíš ze mě přelezl na sedačku k máme a kroutil hlavou. "Ne!" Řekl rázně a chladně dělalo mu dobře lámat mi srdce. Jinak by se takhle nechoval. Povzdechl jsem si. "Myslím, že spolu s klukama už nikdy chodit nebudu," řekl jsem matce, i když jsem si tim vubec nebyl jistej. Máma na mě hned pobouřeně koukala. "To si najdeš dalšího, co bys mu udělal dítě a budete tu všichni žít?!" Ptala se mě naštvaně a já viděl jasně jak se se Saulim spolčila. "Já jsem zas ten špatnej? Budu vychovávat obě děti a budu je milovat a nevzdal bych se jich nikdy na světě tak se do mě laskavě nenavážejte!" Zařval jsem bublala ve mě zlost a naštvání a všechno to prostě šlo ven, protože jsem celý ty měsíce byl já ten kdo snašel jejich nálady. Vzal jsme radši klíče a vyběhl ven ale zůstal jsem sedět na chodníku. Bylo mi zle točila se mi hlava zlostí a skličovala mě zoufalost. Nesnažil jsem se snad dost?! Seděl jsem tam až do noci. Dokud někdo neotevřel dveře.

Pokračování již brzy :D :)

Ps: Takový dodateček doufám že budu teď moc psát mnohem víc, protože známky už by měli být většinou uzavřené :) Takže už jen doufat, že to dopadne dobře :D ale to už neovlivním :)