Sauli or Tommy 5

Doufám že vás potěším ve škole píšu jak blázen už mám 4 Ačtyřky a 4 Apětky plus ještě i s předchozíma částma další dvojlist uplně popsaných A4 :D Jsem možná blázen, ale k téhle Story mám takový docela vztah a docela to i prožívám takže první světovou válku jsem skoro vůbec neuměla, protože jsem o hodinách radši psala :D výhoda 4 lavice ;) No nic nebudu tady vypisovat nějáké blablá jne jsme chtěla abyste věděli jak na tom jsem a jde jen o to jeslti to přepíšu. Samozřejmě taky jde o to jeslti to někdo čte a stojí o pokračování :D :)PS: též bych chtěla dodat že situace ohledně těhotenství nemusí být uplně podle skutečnosti :)

Sauli a Tommy na mě zírali a já mámu musel dotáhnout na pohovku. Tommy hned přinesl sklenici vody a se škodolibou radostí jí na mojí mámu vychrstl. Probrala se to jo ale musel jsem jí darovat dva růžové prášky a obklad na hlavu . Po chvíli jsme všichni seděli v obýcáku Tommy si zabral krémové křeslo a nohy měl nahoře. Sauli seděl na pohovce vedle mámy a já seděl na konferenčním stolku a koukal na ní. "Tak si to shrneme," řekla a bolestně sykla. Ty bolesti hlavy jsem měl v takovejch situacích po ní. "Oni čekají mimi-.." přerušil jsem jí. "Čekají dítě oba a moje a oba jsou mezi 4-5 mesícem," řekl jsem a ona znovu omdlela.

Nakonec jsem jí nechal spát a koukal na ně dva. "Zejtra mám první ultrazvuk," usmál se na mě Tommy a něco v jeho očích mi říkalo, že chce za každou cenu být se mnou. Bylo to jako ta touha, která mě svírala všechnhy orgány v těle když jsme vedle sebe leželi líbaly se a vyměnovali si doteky. Byla přesně v jeho očích jako teď. Sauli naštvaně mávl rukou na důkaz absolutního nezájmu a klidu i když jsem věděl, že jakmile dorazí do pokoje kam mířil začne se ročilovat a vším házet Nikdy se nepřenesl přes mou nevěru i když jsem nemohl čekat, že to bude hned pevně jsme v to aspoň doufal. Byla to ještě moc krátká doba, aby ses tím srovnal, ale já ho znal rok. Miloval ho a jakmile jsem zažárlil byl naštvaný a sám nikdy nežárlil ale teď byl jinej. Tommy na mě pořád upíral zrak čekaje reakci a nakonec sklopil oči. "Chápu, že to asi není fér chtít... Chtít tě pro sebe, ale .. No nic," Vzdychl a pomalu se zvedal z pohodlnéhon křesla. Podal jsem mu ruku abych mu pomohl i když to nesnášel. "Půjdu moc rád," řekl jsem a on si nechal pomoct a objal mě. Pevně mě držel a usmál se. Jeho bříško bylo tak zvláštní ale krásný když se na mě natiskl a já cítil novej život co v něm roste. Cítil jsem jeho slzy tekli mu po tvářích bylo toho na nás všechny mmoc byl jsem z toho upřímně neštastnej, protože zbývalo ještě docela dost času. Tommy mě pak pustil a já mu setřel slzy. Byl jsem štastnej , že ho mám i když on byl neštastnej. Nakonec musel to být děs pro ně oba. "Adame já... Nic," vzdychl ankonec a šel nahoru. Věděl jsme že když bude chtít sám mi to řekne. Musel jsem se postarat o oba takže jsem šel rovnou za Saulim a zaťukal na jeho dveře. "Je otevřeno," zavolal a já otevřel dveře od jeho pokoje. Ležel jen v boxerkách na posteli a četl si knihu s názvem Já a dítě s nějákou zakulacenou ženou a spousty mimin kolem na obalu. "Zlobíš se?" Ptal jsem se a sedl si k němu na postel. Něco nespokojeně zabrblal. "Věděl si že zdravá žena se při porodu otevřen na-.." "Dost!" vyjekl jsem znechuceně. "Vážně, vážně mě to nezajmá," řekl jsem a doufal v odpověď na mojí položenou otázku, ale on na mě ani nekoukl. "Nebo, že po porodu tělo vylučuje placentu," ptal se mě věděl jsem, že je naštvanej až moc, protože nikdy by mě s tímhle neotravoval nebo spíš nemučil. "Promiň," povzdechl jsem si a chtěl něco říct, ale máma mě ze zdola volala. Pohladil jsem Sauliho aspoň po bříšku a sešel dolů.

Pokračování brzy.. :)