Sauli or Tommy 4

Tommy si odemkl dveře Sauli mě pustil. "Půjdu si lehnout," vzlykl a já dobře věděl jak prošel kolem Tommyho a strčil do něj. Bál jsem se, že se tu pozabíjí, ale co mi zbývalo dělat. Nemohl jsem je furt kontrolovat, protože někde v mozku mi pořád vyzváněl imaginární telefon říkajíc mi, že mám ještě dost práce s albem. Jenže to šlo teď uplně stranou.

4 - 5.měsíc

"Adame všechno je mi malý!" Ozývalo se odevšad, i když tentokrát to byl zase Sauli. Uběhl měsíc možná dva já ani nevím nikdy nebylo jistý v jakym jsou měsíci jen, že pořád rostou a něco chtěj. A co já... Já přežíval na gauči nebo v práci no moje práce spočívala v sedění v pracovně na stole čistej papír a plnou propisku a dost měkký polštář, protože stůl byl tvrdý a jiank se na něm spát nedalo. Všechno mě bolelo a musel jsem se o ně i přesto starat. Tommyho pohlitla náladovost a už jsem si zvykl, že po mě oba něco neustále hází. "Dám ti peníze a něco si kup," zavolal jsem na Sauliho a on sešel ke mě. Usmál jsem se na něj, ale on na mě vyplašeně koukal. "Stímhle nikam nemůžu," ukázal na svoje břicho, a aby nevypadla jako netvor ochranitelsky ho pohladil. Já akorát tak cítil tu změnu. Dřív říkal "Já a miminko," a teď říkal leda tak: "Já a to," bylo mi líto mejch vztahů. S Tommym to bylo dokonce o něco horší než se Saulim, kterej nehodlal už snad ani připustit, že v něm roste něco živýho a je to moje a jeho tedy, naše... Tommy pro změnu nevylezl ani z pokoje naštvaný jak puberťák na celý svět a navíc štvalo ho jak vypadal jeho bříško bylo totiž jasně vidět a to bylo pro něj nepřípustné. To, že má bříško vypouklé a podobající se nafouklému balonku, které už jsem taky nemohl ani vidět, protože se neukazoval a já mu vše musel nosit pod jeho palbou ostrých komentářů a věcí bylo ale přesto krásný. Měl jsem, ale neblahé tušení, že to bude kluk, protože máma si dala záležet, aby jsme věděli, že jsme jí dali zabrat jak velkým bříškem tak i emocema s tím spjatýma a asi nejvíc porodem. Jenže jsem se bál, že Tommy by to nezvládl. Taky jsem vše musel říct štastný dvojnásobný babičce. Věděl jsem, že budou ti dva protestovat a tak jsem udělal to nejjednoduší co jsem mohl...

... Neřekl jsem jim to.

Už jsem se přesvědčil, že názorná ukázka výjde líp než spousta zbytečných slov, proto když zazvonila a Tommy v teplákách s velkým bílím tričkem s napisem Rolling Stones konečně vylezl z úkrytu svého pokoje a seděl v kuchyni, aby se napral nuteli z kelímku. Seděl tam stejně tak Sauli ve velkém oranžovém nátelníku s tepláky, které mu zbyli po tom co jsem mu zakázal běhat. A jedl vanilkovou zmrzlinu. Bylo to perfektní. Sundal jsem mámě kabát a usmíval jsem se. Kluci se v kuchyni bavily. Myslím, že zrovna o oblečení. Jakmile byla řeč o něčem s těhotenstvím zapomněil na chvíli na rivalitu a bavily se normálně tedy v mezích občas se i hádali a já byl pak ten, co je od sebe odtrhával nebo jsem musel, i když vždycky to bylo docela bolestivé. Bylo to ponaučení nestavět se mezi dva gravidní. "Ty tu někoho máš?" Ptala se máma zvědavě byla štastná za mě i Sauliho a myslím, že bylo dost dobře možné, že ho tu i čekala, proto její výraz byl hodně zajmaví když jsme vešli do kuchyně, kde se moji dva těhotní kluci cpali ve volných věcech neupravení. No, pro ní bylo asi hlavní, že byli oba těhotní a ten šok s tím spjatý. Poté co si je dostatečně prohlídla mi padla do náruče oba na mě koukali ještě se lžičkama v puse a já jí musel křísit.

Pokračování příště :)

Občas mám čas psát i ve škole takže jsem tohle vyvinula při dějepisu a doopravila a upravila teď při tonech jednoho z soundtracku Pulp Fiction :) Teď udělám ty fáze mězi měsícema, abych se plně posouvala nebojte se počínaje Adamovou matkou končije porodem bude ještě hodně zajmavích událostí, kterým si mladý pár tedy spíš trojce bude muset projít :)