Sauli or Tommy

Nová povídka :) Znovu přeji ještě stále doznívající krásné vánoce. Je to na námět Zuzu zalíbilo se mi to a určitě to nebude jendorázovka :) Je to Mpreg takže, co víc říct přeju příjemný čtení :) a příjemný vánoce :D

Jsem dočista v hajzlu. Jsem absolutně dočista v hajzlu. Každej den jsem si říkal nebudu mít děti možná jednou nějáký adoptuju s někym koho miluju. Shit. Shit. Shit. "Adame víš, já čekám.." Vyznělo to od obou stejně s jedním chodím s druhým úlet. Shit.

Začalo to nevině se Saulim už jsme spolu rok řekli jsme si, že to vyzkoušíme i jinak, abysme se oba citily, co nejvíc, aby to bylo intenzivní, i když před tím proběhla menší hádka o testech na nemoci. Přeci jen já, nemusel být svatoušek a stejně tak on. Dopadlo to všechno negativně a udělali jsme to.

Začalo to nevině s Tommym ten blonďatej ďábelk a jeho svůdný rty na tour jsem ho tak nesnášel kvůli tomu, co mi dělal a nakonec to skončilo vždycky stejně u mě v šatně, kde jsme všechno zbourali. Jediný štěstí bylo, že koncerty bývali skoro vždycky jinde takže jsem ten bordel nemusel uklízet.

Jenže to k čemu směřuju se stalo až když jsme se pohádali se Saulim. Právě kvuli těm testům. Pořád si opakuju stejnou otázku. Co se mi honilo hlavou, že jsem to udělal. Asi to bylo to nesčetný množství alkoholu kvůli, kterýmu mi v žilách neteklo nic jinýho a on se tam objevil a pily jsme spolu pak už si jen pamatuju.. vlastně skoro nic.

A teď jsou vánoce byli jsme u Sauliho rodiny. "Mami tati to je můj přítel a čekáme spolu .." V tu chvíli jsem omdlel neříkaj se takový věci až po tom co tomu "štastnému" tu novinku sdělíte? Až když na mě vychrstli několik litrů vody a stali nade mnou jako svatí, zatimco Sauli si ochranitelsky hladil břicho a starostlivě na mě koukal. Jsem se probral. "Cože spolu čekáme?" Vydal jsem ze sebe tiše. Nebyl jsem připravenej vždyť mi bylo 29... Okej skoro 30, ale dnešní rodiče maj dětičky až ke konci třicítky. "Adame víš, já čekám miminko," usmál se na mě. "Nepsal si to na blog že ne?" vyjelo ze mě jako první reakce poslední dobou tam totiž psal všechno. "Ne, nenapsal nechci to zakřiknout," usmál se. "Jo, dobře pojď ke mě," to byla moje další reakce přitáhl jsme si ho k sobě a pevně držel. "Bude to dobrý," uklidňoval jsem spíš sebe. "Budeme mít dítě," řekl jsem falešně šťastně a nejradši bych lapal po dechu a dal byl v mdlobách na zemi jak mi z toho bylo zle. Nakonec všechno mohlo být dobrý, krásný, nádherný narodil by se nám brzo ten krásnej tvoreček a bylo by. Jenže já ani nechtěl a nechci myslet jak to bude probíhat.

To je první část se Saulim jenže pak nasledovala ta druhá s Tommym

"Proč mi voláš?" ptal jsem se, když zvonil telefon v jednu v noci už jsem byli dávno po rodiné večeři, která byla unavující jelikož se pořád vše točilo kolem našeho mimina. Sauli se ke mě tlačil jak kdybych byl polštář a já si připadal jako klaustrofóbik, kterýho každou chvilku pohltne ten těsnej prostor. "Musím ti něco říct přijeď do L.A co nejdřív," řekl chladně a típnul to. Už jen čirá zvědavost mě donutila Sauliho probrat. "Musíme odjet miláčku" zašeptal jsem mu. "Proč? Rodiče mysleli že tu budeme dýl i na zítřejší dárky," andělsky se na mě usmál a mě na chvilku bylo snad i dobře byl pořád můj přítel a rád bych rozbalil jeho dárky, ale tohle bylo duležitý.. "Je to duležitý kvuli tomu singlu," usmál jsem se a on si povzdechl věděl, že moje práce je hodně duležitá, ale furt nepoznal, že mu lžu. Rychle jsem se zvedl oblíkl se pohladil ho po břichu a říkal si, že je to zázrak, že jsem to udělal. On se usmíval a co nejrychleji jsme nasedli do auta a jeli na letiště.

Společně jsme letěli a ve mě byla furt větší a větší zvědavost, co by mi mohl chtít když takhle mluvil. Připadal jsem si jako detektiv, který vyšetřuje každou častečku jeho hlasu, aby se posunul dál v případu. Když jsme doletěli ráno zas se kolem nás obklopila spousta lidí jak sakra věděli, že tam přiletíme. Jen jsem se šátkem co mi daroval ještě než jsme jeli k jeho rodičům víc zahalil a neměl náladu s nima mluvit a se Saulim, který byl pořád jemně rozespalej zalezl do taxíku a jeli jsme domů. Náš krásnej dům nás čekal. "Jdu si lehnout miminko i já jsme unavený," usmál se na mě a políbil mě a já si připadal jako v paralelním vesmíru, kde mám holku a ne kluka. Když jsem se vzpamatoval jen jsem kývnul. "Dobrou, já půjdu to vyřešit," usmál jsem, se i když bylo teprv asi 8 ráno. Hned jsem nasedl do toho taxíku, co tam ještě zůstal a jel za Tommym.

Pokračování příště :))