Pohádka 1.část

Tak přeju abyste si užily a krásně prožily silvestr a tady pro vás zanechávám první část nové povídky :) Jmenuje se příhodně Pohádka ,protože jsem dneska sledovala pohádku: A co takhle svatba princi a tohle mě hned napadlo když jsem na to všechno koukala :) Na nový rok budou i další části rozepsaných povídek, ale tohle se mi zatim líbí a bude to asi priorita :) Proto uvítám každý váš názor do komentářů :)

"Já si jí ale brát nebudu mami!" Zakřičel princ. Tyhle hádky byli časté. Princ dovršil plnoletosti a musel si najít princeznu nebo spíš vzít tu, s kterou je to dojednáno nehledě na to jak vypadá. Šlo jen o to připojit ke království nejméně jedno ne-li dvě další a pokračovat v rodu nejlépe dalším synem, aby byla rodová linie zachována.

Oba se teď nacházeli v místnosti, kde se měli bavit u pěkně vyřezávaného stolku, na kterém byla ručně malovaná šachovnice nebo čtění knih. Adama nikdo nechápal ani jeho matka ani otec, který byl věčně zaměstnán spory a soudy, které musel vést a rozřešovat a musel vykonávat vladařské povinosti stejně tak jeho matka, která si na něj našla čas jen občasně. A hned po tom co ho dokojila už byl v jiných rukou a to služebných a chův. Jeho matka seděla zarmoucená v červeném křesle. "Adame je to nezbytné princezna Eliška je krásná," usmála se povzbudivě, ale Adam rozhořčeně přešel k oknu. "Ale je blbá," odsekl své matce, i když ji to rozčílilo zůstala klidná zatímco Adam koukal na výhled. Tímto oknem bylo vidět na nádvoří mockrát chodil do této místnosti, ale ne kvuli hrání nebo čtění. Chodil si sem sedat na okno a sledovat výhled a ne jen výhled, ale krásného blonďatého hocha byl to jen kuchtík, který vypomáhal jak v kuchyni tak v prádelně, i když kdykoliv od služebných něco zaslechl bylo to o tom jak proháněl ve vesnici sukně všech mladých slečen a tak to vlastně mělo být. Sám Adam byl city zmatený, ale tušil, že ho tajně miluje, i když to byl jen prostý hoch. Byl vyjmečný a na nic si nehrál. Tolikrát už chodil dolů do kuchyně za svou tetou, která ho milovala víc než jeho matka a nepatrně pokukoval po tom chlapci, ale věděl, že tahle láska nikdy nebude naplněna, ale nechtěl se vzdát snění a brát si nebo vybírat si z hloučku princezen, které se pyšnily svojí hloupostí. "Adame posloucháš mě?" Ptala se jeho matka, která se opatrně zvedla z křesla, aby nepomačkala svojí robu a dotkla se jeho ramene. "Nebudu si nikoho brát," řekl Adam a věnoval matce zlostný a pronikaví pohled. "Jak myslíš stejně zítra večer přijede princezna Eliška a princezna Beatris takže si budeš muset vybrat musíme chystat svatbu," řekla chladně královna a bez čekání na nějáké reakce odešla až za ní byl cítit chladný vzduch, který z ní sálal. Adam se posadil na okno a sledoval jak byl blonďatý kuchtík štastný. "Kež bych se odvážil s tebou mluvit. Jenže co by si se mnou mluvil, možná jen z donucení, protože jsem princ a to já nechci," povzdechl si Adam a zahrnul krajkovanou záclonu a sedl si znaveně do druhého křesla a sledoval plapolající oheň v krbu. "Za týden se už budu ženit a koukat na obličej nějáký nány, " vzdychl unaveně a promnul si oči. Netušil, že jeho tetička prokoukla, že má o toho kluka Adam větší zájem a tak se mu rozhodla připravit příjemné uvítání na ráno, zatímco Adam unaveně usnul v křesle.

Konec.. Pokračování brzy.. :)