Positive or Negative? 5.část

Positive or Negative? 5.část

Uklidnil se a ja pomalu přešel k němu a vzal mu tu jeho rozmlácenou ruku, sykl, vypadal, že o tom konečně začíná přemejšlet Aspoň něco. Koukal jsem na něj a taky přemejšlel, jak to všechno udělám a zařidím nakonec mim starym autem by se jet dalo. Tohle bude to nejbláznivější co udělám.

"Kde máš nějákou lékarnu?" Zeptal jsem klidně a byl rád, že už je taky v klidu. "Pod umyvadlem v tý bílý skřínce," řekl trošku zdecimovaně. Přemýšlel jsem pořád dokola, co se bude dít. Budeme kamarádi? Netušil jsem to ani nic dalšího jen bůh ví, co se muže stát a o tom stejně tak pochybuju..

Pomalu jsem mu tu ruku pustil a na svý měl jeho krev. Otevřel jsem dvířka malý bílý skřínky a za pár různejma přípravkama jsem našel bíou krabičku s křížkem. Bingo.Otevřel jsem jí a vyndal obinadlo nějákou dezinfekci a ty speciální čtverečky. "Bude to pálit," řekl jsem a on si sedl ke mě na zem a povolně mi dal tu ruku byl zamyšlenej a já se mu ani nedivil nastříkal jsem to na to a on ucukl ale stejně jsem mu tu ruku držel a setřel mu tu krev, abych to vyčistil a pak mu na to přiložil ten čtvereček a ovázal mu to. Když na to přišlo byl jsem dobrej zdravotní bratr kvuli bitkám co jsem zažil. Koukl na mě, mě do očí, v očích měl slzy, ale určitě nebyli od bolesti. "Mužeme vyrazit co nejdřív?" šeptl a já doslova cítil jeho nakřáhlej hlas. Taky jsem se s tim nemohl vyrovnat a teď jsem citil že plná zodpovědnost za to je moje, že za to mužu já za to, jak se cítí. Rychle jsem se oblíkl a on pochopil a taky se oblíkl i když už bylo odpoledne byl jsem pevně rozhodnutej. "Pojedeme hned? Vážně to chceš?" Zeptal jsem se naposled zady opřenej o vchodoví dveře. "Nemám žádný..-" "Zvladnem to i bez věcí" utl jsem ho než něco stačil říct.

Jednal jsem impulsivně ale kdybych se tak nechoval prvně neřešily bysme tenhle problém. Vzal jsem ho za zdravou ruku a z jeho ulice ho vedl na ulici, kde jsem bydlel já bylo před našim domem. Zaparkovaný černý auto, dalo se v něm dobře přespat, mělo menší kufr a starý sedačky občas nějákou dírou byli kožený, klimatizace nefungovala a topení jen ztěží ale nic lepšího jsem neměl. "To pojedeme timhle?" Koukal na mě a ja se jen usmál. "Chtěl si vyrazit hned, ne ?" ani nekývnul otevřel rozvrzaný dveře a nasedl dovnitř a vyrazily jsme .. To bude ještě dlouhá cesta .. pomyslel jsem si když jsme najeli na dálnici.

Konec pokračování příště :) Doufám že se vám stroy zatim líbí myslím, že teď to speciálně rozdělím i na dny v autě i mimo něj a uvidite, jak se vyvíjí jejich vztah myslím, že pokud vás tahle story zaujala máte se na co těšit ;)