Positive or Negative? 2.Den- Ráno

Další část z Adamova pohledu :)

Probral jsem se ráno rozhlížel jsem se, kde to jsem. Byli jsme v jeho autě a on se na mě tiskl... Ne počkat, já se tiskl na něj. Radši jsem se od něj odkulil, co nejvíc to šlo až mě zastudily na břiše ty blbý chladný dveře a on se zavrtěl a probral se. Bylo už z části světlo. Jednu ruku jsem položil na okýnko a trochu se z toho divnýho lehu nadzvedl a vykoukl ven bylo světlo a my stáli někde u silnice. Naštěstí jsem na nic nemyslel koukl jsem na něj a on se jen upravil a zvedl sedačku a nastartoval. "V noci ses přitulil sám,"oznámil mi a já si jen vytáhl sedačku do příjemný polohy -pořád jsem z části ležel- a koukal z okna bylo to lepší než kdybych koukal na něj pořád byl ten hnusnej zrádce co mě nakazil .. nejspíš.

Nemohl jsem mu padnout kolem krku, i když ta noc byla hezká. Byl sice hodně napitej a já přiznávám, že taky ale furt jsem o sobě věděl. Přemýšlel jsem, co bude dál jestli jsem pozitivní. Hnalo mi to slzy do očí. Nevěděl jsem, co bych řekl mámě, otci, bráchovi. Nemohl bych se jim podívat do očí. To, že jakštač překousli to, že jsem gay dokonce mě máma no celkově všichni podporují. Stejně šlo to všechno těžce i když rodiče tvrdí, že to věděli už od mýho dětství. Pro mě to byla novinka, čerstvá věc, všechno to bylo těžký a teď do toho tohle. Navíc jsem slavnej a tohle se jen tak neututlá. Jo, a navíc co dál? Život nepůjde jen tak dál všechno bude v háji. Kdo si mě jednou bude chtít vzít, kdo si se mnou jednou adoptuje děti, kdo mi jednou na starý kolena bude říkat jak to bylo krásný a vzpomínat se mnou. Vlastně už to bylo jedno třeba se toho ani nedožiju. "Včera si slíbil, že zastavíme někde na snídani," připomněl jsem mu a pevně sevřel víčka, aby mi ani jediná slza neutekla. "Jo, kousek odtud je nějáká restaurace poměrně normální," řekl a já se na něj na chvíli podíval. Vypadal unavenějc než já. Taky asi nespal moc dlouho. Jen jsem kývl a zas se otočil k okýnku. "Bude to dobrý," řekl a pohladil mě po rameni a mě z toho dotyku zamrazilo. "Ty tomu věříš?" Vyprskl jsem na něj. Byla to jediná obrana, kterou jsem měl. Bejt hnusnej.

Slyšel jsem jak si povzdechl a sjel ze silnice koukl jsem dopředu. Dojeli jsme k malý oranžoví restauraci.

Pomalu, líně jsem vystoupil a konečně se protáhl. "Potřebuju se žalostně vysprchovat," zandával jsem si, i když v takovym prdelákově mě stejně nikdo nezná a bylo příjemný nemuset být čistej jak lilium a nemuset se holit. "Večer mužeme přespat v nějákým motelu," řekl a otevřel mi dveře. Vešli jsme dovnitř, u pultu sedělo pár řidiču kamionů, který byli venku zaparkovaný. U stolu seděl nějákej zamilovanej pár a u dalšího celá rodinka.

Zapadl jsem do jednoho boxu u stolu a koukl na jednoduchý zalitý menu, aby se neušpinilo nejspíš. "Dám si lívance," usmál jsem se štastně aspoň na chvíli. Lívance jsem miloval na milion způsobů. "Dám si taky jedny," ozvalo se od něj a servírka, která stejně rychle přišla zas stejně rychle odešla a brzo nám přinesla velké talíře absolutně plné. Usmíval jsem se a pustil se do jídla vychutnával si to a jeho na chvíli nevnímal. "Máš špinavou pusu," smál se a vzal ubrousek a otřel tu spoustu sirupu, co zdobila můj obličej. "Když jde o lívance je mi to jedno," zasmál jsem se a viděl jsem jeho skromnej ale krásnej usměv. "Chceš i mojí porci. Už nemám hlad," řekl a poprosil servírku o minerálku, aby zapil prášky. Na chvíli mi ho bylo líto ale jeho talíř jsem si stejně vzal a snědl i jeho porci. S plnym břichem jsem se pak dobelhal do auta a on po zaplacení taky. "Teď bych jen spal," řekl jsem zas opřenej o sedačku ale tentokrát jsem koukal na něj. "Tak spi nikdo ti nebrání," usmál se na mě a já si přitáhl blíž k tělu tu černou deku pod, kterou jsme spali a koukal na něj. "Pamatuješ si něco z tý noci?" Ptal jsem se a on po chvilce váhání zakroutil hlavou "Jen ty doteky a políbky," dodal tišeji a já se pro sebe usmál. Začal jsem ho vidět jinak ne těma naštvanýma očima. Teď jsem ho viděl jako někoho, kdo byl ideální pro mě. Na chvilku jsem zatřásl hlavou a vyhnal tyhle ty myšlenky a zavřel oči.

Stejně se mi v hlavě usídlila jedna pěkná myšlenka, kde byl i on ..

Konec :) Pokračování příště

PS: Obrázek přibyde jen jsem ted na NTB a nejde to nebojte :D Jinak věnováno Zuzu :)