Positive or Negative? 1.Den a Noc

6.část pojmenovaná 1. Den a noc co víc říct nebojte i přes jejich chladný vztah se to ještě vyhrotí :D Enjoy read :)

Positive or Negative? 1.Den a noc

Jeli jsme dvě hodiny pak tři pak čtyři a v autě bylo neustálí ticho viděl jsem ho, jak se choulí na sedačce byla zima a bylo mi ho líto spolkl jsem dva prášky a dál držel volant "Měl bys to brát když řídíš?" Zaznělo z toho klubíčka na sedačce vypadal trochu jako kočka. "Ne, ale zvládnu to," usmál jsem se přesvědčivě a on si povzdechl. "Skazil si mi život," zaznělo od něj a já věděl, že to bude těžký. "Nechtěl jsem, věř mi, že nechtěl," řekl jsem. "A co když jo, co když si to plánoval buhví, jak dlouho to víš a pak si vyvhlídneš někoho slavnýho a chceš si to vykompenzovat," řekl hnusně a já si povzdechl "Hele chápu, že si naštvanej ale říkám ti pravdu", řekl jsem a snažil se držet emoce na uzdě myslel, že já jsem štastnej, že jsem pozitivní a totálně v hajzlu, a že brzo nejspíš umřu. On měl šanci a nechápal, že by za to měl bejt rád. Začli mi týct slzy a já musel praštit do volantu, abych to všechno zahnal a cítil jsem jeho pohled stejně nic neřekl a já byl radši možná bylo lepší když bylo ticho. "Je mi zima" dodal po chvilce už klidnějc " Zastavím někde u .. nejáký benzínky nebo tak něčeho," řekl jsem a otřel si stopy slz a koukal po cedulích, kde bysme mohli sjet. Konečně jsem uviděl nějákou benzínku a sjel tam nabral jsem benzín a společně jsme vylezli z auta byla mi taky zima. Nakonec vyrazily jsme jen v tričkách -který byli potrhaný- a chýlilo se k večeru navíc byl podzim a v noci je vždycky strašná zima.

Došli jsme dovnitř a oba jsme si oddechli. Teplo bylo příjemný na promrzlou pokožku. "Co ti mám koupit?" zeptal jsem se ho a koukal na ty ruzný tyčinky a to ostatní co se tvářilo jako jídlo. "Já, chci jen kafe," vyšlo z něj tak, že jsem hrábl po nějákejch tyčinkách, koupil kafe, zaplatil a šli jsme jeden kelímek jsem mu dal a druhej si nechal a tyčinku mu dal až v autě. "Bude dlouhá cesta a musíš se taky najíst ráno se někde nasnídáme," řekl jsem a on mě jen zpražil vyčítavim pohledem. Koukl jsem na hodinky 22:36 ani jsem si to nestačil uvědomit jely jsme docela dlouho.

Brzo byli kelímky vypitý a byla mi pořádná zima snažil jsem se zprovoznit topení ale nakoenc to třísklo a on se mi začal smát. Konečně nějáká emoce, dokázal jsem to přejít s usměvem a zastavil někdě u krajnice a začal hrabat v zadu. "Co to děláš?" koukal na mě a nejspíš nechápal. "Hledám deku," řekl jsem "Ty tu nějákou máš a necháš mě tu mrznout?!" Vy jel na mě až pisklavím hlasem. "Možná mám, neřekl jsem, že určitě," řekl jsem a snažil se klidnit svý emoce. Měl jsem chvílema chuť ho zaškrtit. Myslím, že kdyby jeho pohledy zabíjely zabil mě už tak tisíckrát.

Po chvilce hrabání jsem ji našel černá deka ani nevím kde se tam vzala ale dal jsem mu jí. Jen na mě koukl zabalil se do ní a po chvilce dodal hodně tiché. "Děkuju," a já doufal, že usne a bude klid jenže opak byl pravdou neusnul a sledoval, jak řídím a na každej špatnej pohyb mě upozorňoval. "Špatně držíš volant, Brzdi!, Nepřidávej Plyn! Je tu rovná cesta klidně přidej!" Já jsem přesně věděl, jak se cítí soukromí řidiči a až k ránu jsem viděl, že zabral trochu tý deky uvolnil a já zastavil někde u silnice a lehl si k němu aniž by to tušil docela ochotně se ke mě přitulil a mě to nevadilo aspoň mi bylo konečně teplo.

Konec. Pokračování příště.