Heroes - Případ 126 - 9.část -

Tohle ještě neni konec! :)

Heroes - Případ 126 - 9.část -

---

Seběhl dolu za Jamiem nasedl do auta a jelo se. "A kam se vlastně jede ?" Zeptal se Adam a připoutal se během rychlé jízdy. "Je to taková menší chata vypadá to, že se tam vloupali majitel už dávno nežije a taky podle záznamu tam jednou byl zátah ale nic nenašli, "řekl Jamie. "Na co zátah?" Zeptal se a koukal po svém autě v palubní desce našel knížku o dítěti a usmál se."Děkuju kámo," řekl a Jamie pokračoval. "Zátah na drogy měl se tam vařit herák ale nenašlo se nic," řekl a Adam kývnul.

Když se objevily kousek do chaty vylezli z auta ruce na zbraních a šli tiše k chatě v které se svítilo po chvilce se dostali až k ní a Jamie vykopl dveře. "Kriminální policie ani hnout!" Zařval a před nimi se činil sám Scott mířil zbraní stejně jako oni na něj. "Ach čekal jsem vás," zasmál se a dvakrát vystřelil po Adamovi. Adam nečekal tohle jednání se sesunul k zemi a začal vykašlávat krev ozvalo se ještě pár výstřelu dobře mířených na vraha. Jakmile se vrahovo tělo sesunulo k zemi Jamie přiskočil k Adamovi. "Adame vydrž !Adame! " Jamie mu začali stékat slzy a rychle volal sanitku snažil se svého parťáka probrat ale Adamovi se brzo sevřela víčka a nevnímal vůbec nic. Sanitka neměla velký problém se dostat k této chatičkové oblasti. během chvíle se sanitka objevila Adam už však nevnímal a vrahovo tělo pomalu chladlo jako vychladlé tělo jeho oběti ten první den kdy se do tohohle případu zamotali..

______

Po třech dnech se Adam probudil zabolelo ho ostré světlo do očí a nad nim stali doktoři a vedle v křesle seděl spící Tommy. Na klíně se spící blonďatou holčičkou Adamovi tak známou. Zalapal po dechu. A hned mu doktoři dali dýchací masku. "Pane Lamberte utrpěl jste vážné zranění plíce. Dva průstřely byl jste tři dny v umělém spánku ale nebojte už nejste v nebezpečí pokaždé když dojde vzduch nadechněte se z přístroje bude to v pořádku," prohlásila doktorka a Adam se pousmál a sundal si masku jeho ruce byli ještě trochu těžké ale v pořádku a pohledl znovu na křeslo vedle postele. Tommy měl drobné fousky. "Byl tu cele tři dny?" Zeptal se ještě tiše, protože hlas neměl úplně v normálu a dost ho zrazoval a doktorka přikývla. "Sestry se o vaše děťátko rády pomáhali starat je to zlatá holčička," usmála se doktorka a Adam přikývl byl rozhodnut, že když už je skoro po případu dítě si adoptuje, protože nemělo jinou rodinu a dětský domov mu připadal strašný pro tak malou holčičku.

Tommy se po chvilce probudil a usmál se když viděl Adama vzhůru. "Spal si tak dlouho, " zašeptal a usmál se. "Bál jsem se o tebe," řekl Tommy a svými hnědýma pronikavýma očima pohledl do těch kobaltově modrých očích Adama a jemně ho pohladil po tváři a ohleduplně držel malou holčičku u něj v náručí. "Brzo tě pustí ale nebudeš moct ještě do práce a zítra se tu staví tvoji kolegové budou šťastní, že už ses probral, "usmál se Tommy a Adam mu úsměv oplatil. "Dobře," zašeptal a sledoval Tommyho dokud neupadl zas do temnoty hlubokého spánku.

Dalšího dne se Adam cítil už líp Tommy pořád spal a Joan byla u něj na posteli batolila se a usmívala. Žvatlala ale Adam jí tišil, aby nevzbudila Tommyho celý ty dny se musel starat o ní zatímco on byl v umělém spánku. Byl mu za to velice vděčný. Než se Tommy probudil navštívil ho Patrik s Jamiem. "Adame máme dobrý zprávy před soud je spousta důkazu takže máme vyhráno." Adam se usmál "Děkuju už se těším zas do práce," řekl Adam ale Tommy vypadající jako spící se hned ozval. "Žádná práce budeš odpočívat doma jakmile tě pustí," usmál se Tommy a Adam si povzdechl. "Jo, Jamie zařídíš mi tu adopci ?" Pousmál se Adam a Jamie se podivil. "Adopci?" Adam kejvl na souhlas. "Adopci Joan," pousmál se a Jamie kývl. "No dobře otče," zasmál se. "Přivezeme ti pak domu ty papíry," řekl Jamie ale Patrik ho zatáhl zase pryč," Já musím pryč je už moc hodin," zasmál se a Adam se jen usmál a koukal na Tommyho. "Zvládneš to, když tě pustí?" Koukl na něj Tommy a Adam se pousmál "Jo zvládnu," řekl hned najisto. "Zvládnu to když se o mě bude starat tak skvělej pečovatel o děti," usmál se Adam. " Si trula byla moc hodná," usmál se Tommy a koukal jak se batolí u Adama a pak si jí vzal do náručí nesouhlasně zažvatlala ale Tommy ji chvíli choval a dal jí dudlík a hned si jí usmířil. Adam se jen zasmál a pousmál se a zvedl se. "Myslíš že mě pustí už teď?" Usmál se Adam. "Lehni si ještě příjde doktor a kdyby tě tak uviděl pro jistotu tě tu nechá lehni si a odpočívej, "usmál se Tommy a jakmile si lehl dal mu menší pusu na čelo"Hodnej," zasmál se a Adam se skoro až zamilovaně usmíval.

Po pár hodinách se objevil doktor předal zprávu a Adam docela šťastně šel s Tommym a Joan domů vedli se za ruce a mezi nimi malá Joan snažící se chodit. Nakonec všechno se stalo skvěle vrah se našel, Tommy žil, Adam taky a Joan se brzy měla stát jeho dcerou no možná jejich ... a nakonec Tommy se taky mohl stát brzy Adamovou láskou.