Heroes - Případ 126 - 7.část -

Další část rovnající se pokroku ve výslechu...

Heroes - Případ 126 - 7.část -

---

"Co třeba zkusit to zašroubovat v těch spojích?" Řekl Tommy a pronajal mu malí usměv. Adamovi to došlo nejradši by si flákl začal to zašroubovávat a snažil se co nejvíc to utáhnout a jakmile byla konstrukce hotová i s matraci dal do ní polštářek a deku a hned po tom do ní Tommy uložil Joan. "Dobrá práce," usmál se a zívl unaveně. "Už nemusíš do práce?" Zeptal se Tommy Adama a Adam jen zakroutil hlavou. "Až zítra zatím skontolujou ..ehm.." Adam radši mlčel nechtěl Tommymu otvírat nové rány a on rychle pochopil a pohladí Joan po malé sladké baculaté tvářičce. "A jsou ..jsou to ony ?" Zeptal se tiše a Adam na něj pohlédl lehce zarmouceným výrazem " Nevíme to jistě Marty mi dá asi vědět, " řekl Adam opatrně a Tommy přikývl. "Nemáš tu žádný jídlo," prohlásil Tommy, který takticky přešel k lednici, která byla vymetená až na tři kuličky vína v rohu. " Jo já pro něco skočím zvládnete to tu ?" Zeptal se Adam pro kontrolu ale Tommyho pohled mu dal jasnou odpověď. Vylezl ze dveří a pro jistotu zamkl kdyby něco bál se o Tommyho a i o Joan její otec jí mohl chtít zpět navíc je možné, že je to vrah. Pořád mu to vrtalo hlavou a tak mu to nedalo a dojel nejdřív do práce kde potkal Katie. "Adámku ty otisky na tý skleničce se našli na tom pytli a na i tělech těch obětí jsou rozřezaný a mají stejný rány jako Stepman," řekla pro začátek a Adam přikývl. " Takže jsou to ony?" Katie jen na rychlo přikývla. "Ale ty už máš být doma," řekla a Adam si povzdechl. "Jedu nakoupit a myslel jsem .." Katie ho přerušila. "Tady není obchodní centrum a rovnou kup tyhle věci neměli je v tom obchodě ´tak je najdeš tam, "usmála se a Adam si převzal seznam a vložil ho do kapsy a radši ji zamával a šel pryč než ho zastaví někdo další. Bohužel neměl štěstí zastavila ho Debí. "Adame nemůžeme toho manžela najít tedy bývalého manžela je hledaný za loupežný přepadení hned jak vylezl z vězení asi stojí o to se tam vrátit."Adam kejvnul. "Dobře skus hledat dál a vyslechněte Joan, znova, ale Jamie tu není tak zavolej Patrikovi už nemá mít volno tak ať vyslechne jí a zjistí, kde sakra ten parchant vězí," povzdechl si Adam. "Promiň ale mám doma dítě a Tommyho nemůžu .. musím jít, " Debí přikývla neuvědomila si že Tommy je ten Tommy, který málem zemřel a radši šla volat nepříjemnému Patrikovi. Adam konečně sešel do garáží a nasedl do svého auta a vyjel vstříc obchodnímu centru.

V obchodním centru nakoupil důležité věci přesně podle papírku a poté ještě jídlo tak na rok dopředu aspoň pro něj skoro vůbec nejedl a koupil si svojí kávu na cestě domů. Chtělo se mu spát den byl vyčerpávající po tom všem a on věřil, že je Joan Jeffreyová jakožto matka nevinná asi se zmýlil podle otisku. Bude ještě muset vydolovat přiznání. Radši na to už nemyslel když se objevil u dveří svého bytu a pečlivě odemkl a pohled jež se mu naskytl mu pookřál srdce a málem ho roztavil zaživa Tommy spal na gauči a u sebe třímal malou blonďatou dívenku. Takhle si dokonalou rodinu představoval jen kéž by to nebyl jen sen ale skutečnost. Pomalu těžké věci položil v kuchyni na linku a zalezl do ložnice a přinesl jim deku, kterou je opatrně přikryl a nechal spát. Zandal věci do lednice naposledy pohlédl na ně dva a pak si dal dlouhou uvolňující sprchu a ulehl do postele sice bez deky ale nevadilo mu to noc byla nakonec docela tepla i když den byl celý chladný. Tato noc byla pro něj po dlouhé době nejklidnější a nejkrásnější.

Ráno bylo stejně hektické jako každé ráno Adam se probudil a Tommy už byl vzhůru a krmil Joan kašičkou. "To vstáváš tak brzo ?" Usmál se Adam a Tommy mu usměv oplatil. " Začala žvatlat, protože měla hlad takže jsem se nakonec probral,"Adam si dal vařit pro tentokrát domácí kávu a uvědomil si, že je to žalostně dlouho, kdy naposledy nakupoval něco domů a ani snídani dělat nemusel. Čekali ho palačinky a on se šťastně usmál a pustil se do nich. "Nemusíš mi vařit," řekl Adam."To nebylo pro tebe ale pro mě, " řekl Tommy a zatvářil se vážně a pak se rozesmál. "Mě to nevadí aspoň změním myšlenky," posteskl si Tommy a Adam ho pohladil po zádech. "Neboj spraví se to nemysli na to.. mám vzít malou sebou do práce?" Tommy zakroutil hlavou. "Já se o ní postarám aspoň budu mít nějakou zábavu," pousmál se Tommy. "Dobře ale dávej na sebe pozor víš, že vrah .. je ještě na svobodě, " Povzdechl si Adam už uběhl skoro týden ale bylo jasné, že tak rychle to nepůjde. "No nic budu muset jít buďte tu hodní," zasmál se Adam a otevřel dveře a šel ale hned si za dveřma uvědomil že Tommy nemá klíče a zase otevřel a sundal z věšáčku náhradní klíč a položil ho před Tommyho a Joan na stůl, protože měl pořád plné ruce Joan. "To abyste mohli na procházku, jinak Kočárek by měl dorazit dneska," usmál se Adam a zas odešel nejradši by dal Tommymu pusu třeba jen nevinou na tvář ale bál se nechtěl na nic spěchat. Takže radši zmizel do auta nastartoval a odjel do práce.

Tommy zůstal doma a usmíval se to malé batole ho do dovedlo přivést na jiné myšlenky a byl za to rád, protože touhle dobou měl být s Joshem na líbánkách. Ale ani na to nepomyslel, díky Adamovi mohl být zas šťastný ale přesto se bál vraha, který by se mohl vrátit i pro něj a pak nim rázem projela vzpomínka. Josh měl jednoho přítele bývalého, který byl před nim ale byl majetnický ale Tommy v tom nehledal souvislosti až doteď co když to byl on závidící tenhle život co vedli. Tommy uložil Joan do postýlky a hned zavolal Adamovi a čekal až mu to vezme doufal že by přispěl k případu.

Adam zatím dojel do práce na oddělní a hned ho čekal Patrik věnoval mu objetí ale pak hned jeho usměv zatvrdl. "Adame jsme krůček od přiznání podle všeho těla rozřezala ona." Řekl Patrik a ukázal papíry s poznámkami a její vypovědí, " vše je i na pásce"Dodal Patrik a Adam na to koukl. "A já ji věřil vypadala tak přesvědčivě," povzdechl si "A co ten její bývalí už jste ho našli?" Zeptal se Adam doufající bohužel dočkal se jen negativní odpovědi v podobě zavrťení hlavy. "No dobře dokážeš z ní vydobýt to přiznání?" Koukal na něj Adam. "Rád bych ji zviklal a byla by lepší pomoct, " přiznal Patrik a Adam kejvl přece jen rad vypomohl kolegovi. "Tak pojď ať to máme z krku mám doma dítě," Řekl Adam bez zajmu říkal to už často tak ho to nezaujalo a Patrik ho zastavil a podíval se na něj. " O něco jsem přišel ?" Zeptal se Patrik vykuleně. "Néé," zasmál se Adam. "To dítě je naší milé spolu pachetelkyně a já se o něj mám starat," řekl Adam a Patrik přikývl. Společně došli do výslechové místnosti, kde seděla Joan Jeffrey vypadala nevině a Adam by ji ani netypl ale nedával nic znát a stoupl si za ni. "Joan opravdu nic nevíte o pytlích ve vašem sklepě?" Zeptal se Patrik. "Vůbec nic nevíte? Vaše otisky totiž nelžou," opáčil Adam a Joan přetěkávala očima. " Ne.. nevím," prohlásila rozpačitě. "A co nůž ve vaší kuchyni?" Zeptal se Patrik. "Vůbec nevíte, že se na něm nalezli stopy krve jisté Mary Stepman a Sary Stepman," řekl Adam. "Ne, já nevím?" Řekla Joan scela nešťastně a s otazníkem ve větě. "A vůbec nepřiznáváte, že byste tyto těla mohla rozřezat a dat do pytlů v dětském pokoji?" Zeptal se Patrik Adam byl překvapený ještě víc s její dvouletou dcerou byli těla mrtvol otřáslo to sním vevnitř ale nedal nic znát."A nepřiznáváte ani, že na vaší vaně bylo nalezeno pár stop krve zmiňovaných dívek?" Řekl Adam a Joan se rozbrečela. "Bylo to jen .. bylo to jen.. on přijel byla noc.. řval na mě a řekl že mě zabije!" Říkala ale na Patrikovi tváři bylo jasně vidět, že nevěří ani slovo. "Nelžete ty těla byla rozřezána někým narušeným a na noži byli jen vaše stopy a člověk pod stresovým vypětím by to nedokázal!" Řekl jasně Adam protože jeho známa psycholožka Blaire, s kterou tak toužil před pár dny zajít na víno mu tuhle anamnézu potvrdila po tom co zhodnotila celý případ. "Co vám udělali ?" Zeptal se Patrik a Joan byla zmatená jednáním obou nemohla lhát nešlo to nesoustředila se "Měli se brát! A Ty dvě ach .. špíny, jedna kurva a druhá feťačka kupovali si od nás herák!" Řekla Joan naštvaně a Adam se na Patrika vítězně usmál a poklepal mu na rameno na znamení, že muže dál vyslýchat sám.

Když vylezl z výslechové místnosti zalezl do své kanceláře a přemýšlel jaká je chudinka jejich malá dcera rodiče byli dealeři,vrazi a zloději. Najednou ji toho chtěl ušetřit.