Heroes - Případ 126 - 6.část -

Další 6 očekávaná část.. činní už pokrok v případu..Přejipříjemné čtení :)

Heroes - Případ 126 - 6.část -

---

"Okej, skus to nějak zařídit a pak jeď domů Tracy tě určitě čeká. Skus to u Debí nějak to zvládne. "Nařídil nakonec Adam. Jamie si povzdechl a protřel si oči a Adamovu pečlivě vybranou kávu převzal do své ruky a odešel. "Ber to jako menší daň za to včerejší ignorováni," zvolal Jamie a Adam s povzdechem přešel radši do výslechové místnosti.

Seděla tam drobná žena s lehce nafouklým bříškem podle jeho odhadu tak 4 měsíc těhotenství . Měla červené vlasy, sestřižené na mikádo a velice milí obličej, který poznamenala únava. "Pro těhotnou ženu v cele to musí být strašně," pomyslel si Adam a tiše se posadil naproti ženě.

"Tak Slečno Jeffrey," usmál se Adam. "Víte proč tu jste, že?" Zeptal se Adam ale Joan jen zakroutila hlavou na nesouhlas. "Nic mi neřekli," řekla lehce vystrašeně. "Nebojte se, jen se vás zeptám na pár otázek,"prohlásil Adam mile."Chcete něco k pití?" Zeptal se Adam takticky "Prosila bych, nemáte tu ledoví čaj? "Řekla Joan pořád stejně vyděšeným ale milým hlasem neočekávající mile zacházení. Při zatýkání na ni moc ohledů nebrali. "Oh, Samozřejmě počkejte minutku," usmál se Adam a zvedl se. Odešel do malé místnůstky pro občerstvení sáhl do lednice pro láhev ledového čaje a sklenici a následoval zas do výslechové místnosti a nalil Joan do sklenice čaj. "Stačí tenhle jiný nemáme," usmál se Adam mile a Joan přikývla. " Takže Joan mužu vám tak říkat,že?" Další jemné přikývnutí "Na místě činu několika násobné vraždy a jednomu pokusu o vraždu se našla zbraň ráže 9mm CZ 75 registrovaná na vás," řekl Adam "Co mi k tomu řeknete?" Joan jen vykulila oči s absolutně nevinným výrazem. "Cože ? Ale já tu zbraň nepoužívala naposledy si ji manžel vzal po rozvodu" Řekla rychle, aby vinna šla mimo ní. "Ale vždyť pan manžel nemá zbrojní pas ne? A jak se váš manžel jmenuje ? Když už o něm mluvíme.." Joan si povzdechla "Já nenávidím zbraně nerada na ně i sahám ale manžel chtěl nějakou ochranu a kvůli.. vězení no nedovolili mu to.Rozumíte? .. Jmenuje se .. jmenuje se Scott veristi." Povzdechla si a Adam jen podzvedl obočí."Počkejte pěkně popořadě kvůli vězení? takže zbraň měl on ?" Joan jen přikývla. " Já nedokázala bych nikoho zastřelit ani postřelit ani lupiče," povzdechla si a Adam si taky povzdechl. "Dobře budu vám věřit Joan ale prozatím jste podezřelá a budete muset ještě do vazby a ještě mám otázku vy jste hodně dlouho rozvedení?" Ano .. my jsme rozvedený, zatím jen krátko, nechtěla jsem, aby měla Joan takového tátu.. A co vlastně bude s Joan ?" Řekla zoufale až hystericky. "Vaše dcera bude v pořádku o to se postarám," řekl Adam přesvědčivě a dal pokyn, aby ji odvedli zas do vazby. "Hm.. postarám se o ní doslova," Pomyslel si Adam a povzdechl si. A jakmile odešli mávl rukou ať vypnou nahrávání a šel rovnou cestou k Jamiemu, který už byl přichystaný i z kabátem a dítětem čekal na Adama. "Takže zlato tady máš její tašku a tady máš jí, " řekl narychlo Jamie a předal Adamovi velkou růžovou tašku plnou plen a mlíka a nějakých hraček. "Jo máš jít za šéfem. Novosic už tě čeká běž i s dítětem musím domů," řekl Jamie ale Adam ho rychle zastavil. "Počkej mám jméno manžela, který má moc rád zbraně a je to bejvalej vězeň. Bohužel nevíme kde teď je byla moc vyděšená." Povzdechl si Adam a Jamie mezitím zmizel skončil s dítětem v ruce. S malou blonďatou holčičkou, která neuměla pořádně ani mluvit. Adam šel radši za šéfem nechtěl další problémy.

Zaťukal na velké dubové dveře a malá holčička mu v náručí něco zažvatlala měl rád děti jen ji uklidnil a pohladil a vešel potom co hluboký hlas zvolal dále. "Adame víte, že je Joan Jeffrey obviněna z vraždy a dokudji ensproští obvinění anebo ji obviní budete se starat o její dítě" Prohlásil pan Novosic a Adam na něj vykuleně pohlédl. To muže být ale ještě pár týdnu než se to dovyšetří a najdeme vraha a než se usvědčí," prohlásil Adam nešťastně. "Už máte jména brzo někoho usvědčíte toho jistého a najdete i zbytek mrtvol! Teď už běžte, " řekl jeho šéf a Adam bez námitek odešel. "Katie! Katie? kde si !" Začal volat dokud se před ním neobjevila malá blondýnka lehce vyčerpaná "Oh už ti ji dal na starost," usmála se" Aspoň tě přejde to nekonečné vázáni po tomhle zážitku s ní," zasmála se Katie a Adam jí jen ze srandy probodl pohledem" No já mám děti rád takže i po tom se budu chtít vázat ale nemám pro ní absolutně nic."Povzdechl si Adam jako už po několikáté dnes bylo to stále lepší a lepší. "Jo a to není vše Nováčci šli ohledat ten její dům a už volali, že našli divně zapáchající pytle." Prohlásila Katie." Za chvilku je Martymu přivezou jsou si jistý že jsou to ty ztracený těla ale zatím to neví nesmí nic dělat bez dohledu." Usmála se šťastně. "Brzo to bude z krku," dořekla svůj proslov a zažvatlala na malou v Adamově náručí. "Že je mi podobná ," zasmála se na Adama a usmívala se. "Katie ale ona není vražedkyně, zbraně by se ani nedotkla a navíc je těhotná nenechala by se zavřít když má dvouletou dceru a další děcko na cestě, " řekl Adam zamyšleně a v náručí jemně pohoupal malou Joan ignorující Katiinu otázku. "Co ty víš může bejt narušená" Zasmála se Katie a naznačila gesto bláznu. Adam by se zasmál ale vrtalo mu to hlavou. "Hele já ještě musím jít za T.. Timem, novej objev vezmu jí sebou a ty mi sežeň věci pro dítě a nech je poslat ke mně domu jo ?" Katie jen pokývala unaveně hlavou. " Jo a až se Marty něco dozví o těch pytlech zavolej mi. Děkuju" Usmál se Adam líhnul jí na tvář a i s dítětem a velkou taškou vypadající směšně a vůbec nesedící k jeho košily a kalhotům odnesl Joan do auta a po upoutáním a věčném kontrolovaní po půl hodině dorazily do nemocnice. Pro jeho štěstí Joan v autě spala takže nebláznila a jeho nemuseli pro tentokrát stavět dopravní kolegové. A on nemusel uplatňovat rodičovské zkušenosti, které absolutně neměl.

Sestra se podivila dítěti v Adamově náručí ale Adam ji odhodlaně ignoroval a následoval k Tommyho pokoji ochranka už nebyla potřeba ale proč?"Adame ty troubo dneska ho pouští!" Adam na to dočista zapomněl a vešel dovnitř. "Ty máš dítě?" Podíval se na něj Tommy vykuleně a Adam se zasmál. "Ne nemám to bych ti řekl to je kvůli práci." Povzdechl si Adam. "Podezřelá nemá kam dát dítě a já ho mám hlídat. "Aha," zakýval Tommy. "A mám u tebe bydlet ? Nebudete tam mít moc místa, " koukal na něj Tommy ale Adam ho vzal za ruku svou volnou ruku. "Tommy slíbil jsem to takže budeš, " usmál se a Tommy jen přikývl vypadal líp jeho bledý obličej měl zdravější barvu a zranění už nebyla tak strašná a o těch pár modřin ani nemluvě. Nasedli do auta Adam neměl moc zkušeností s dětma položil Joan dozadu na sedačku a připoutal ji i když jí pás byl velký a ona jen vykuleně koukala Adam ji dal dudlík takže cumlala a Tommy jakmile nasedl nahledl dozadu. " To si děláš srandu ty nemáš sedačku? Nemůžeš jí tak nechat vzadu!" Okřikl ho Tommy poprvé za tu dobu mluvil normálním hlasem. Adam jen vykuleně koukal"C-co?" Tommy si převzal Joan ze zadu a položil si ji na klín a oba je připoutal a usmál se. "Bože ty nemáš s dětma moc zkušeností co ? Já mám malou neteř vím jak se o ně starat.. můžeš být rád, " zasmál se Tommy a Adam byl uchvácen konečně neviděl Tommyho tak smutného otočil klíčkem v zapalování a auto se rozjelo rovnou k Adamovu bytu.

Když Adam zastavil před domem Tommy se odpoutal a vylezl s Joan v náručí Adam převzal tašku a najednou mu to připadalo jako by byli rodina ale věděl, že na Tommyho nesmí tlačit s nějakým vztahem takže se choval čistě přátelsky. Joan mezitím u Tommyho usnula takže jakmile Adam odemkl a objevil v bytě krabice usmál se."Složím jí postýlku a nějaký věci ale asi budeš muset spát se mnou nebo víš co já budu spát na gauči," usmál se Adam a Tommy odmítavě zakroutil hlavou. "Nebudu spát v posteli sám, je určitě velká ne, jen pro jednoho a lámat si záda na gauči není moc dobrý," prohlásil a Adam se pousmál. "Dobře ty si tu pán domu," zasmál se a začal rozkládat a číst návod nahlas. "Spojte díl A s dílem B Propojte šroubky C 1,2,3,4 a propojte s dílem F," Adam si povzdechl a Tommy se i s Joan spící v jeho náručí koukal na Adama a tiše se mu uchechtával. Protože Adamova bezradnost s Dětskou postýlkou byla opravdu úžasná.

Po Pár hodinách už se Tommy válel smíchy po sedačce a krotil se jen tak, tak kvůli Joan a Adam byl ještě bezradnější a zoufalejší, protože mu to nedrželo. "Co třeba zkusit to zašroubovat v těch spojích?" Řekl Tommy a pronajal mu malí usměv.