Heroes - Případ 126 - 2.část -
Další část této story :)
Heroes - Případ 126 - 2.část -
Jeho sny byli jiné než obvykle pamatoval si je do posledního detajlu pořád mu v nich probíhalo to co viděl toho vyděšeného kluka celého od krve. Musel vidět jak jeho snoubenec umírá. Celou noc se převaloval a kvůli snům i potil. Nebylo mu souzeno spát klidným spánkem.Aspoň ne tuto noc.
Další den se probral a věnoval svému zuboženému tělu dlouhou krásnou sprchu po niž se cítil aspoň trochu svěží ne jako někdo, kdo zaživa umírá vyčerpáním dal si své obvyklé kafe na cestě do práce a hned jak dorazil do kanceláře a usedl na židli se k němu zběhl Jamie "Budeš muset jet za tím klukem pamatuješ." Usmál se a předal mu rovnou kufřík a Adam se jen nešťastně opřel chtěl by protestovat, jak malé dítě kdyby to šlo zvedl se ze své pohodlné židle a hned šel zpátky k autu. Když nasedal svůj kufřík si pečlivě položil na sedadlo spolujezdce a usedl za volant přemýšlel nad tím klukem a jaký asi bude výslech ale uměl to s lidmi a doufal, že to dobře dopadne pořád musel myslet na to co ten chudák musel zažít. Ale snažil se to vytlačit z mysli jelikož se měl chovat vysoce profesionálně ohnul klíčkem v zapalování a rozezvučel se silný motor usmál se občas mu moc rádo auto stávkovalo a byl rád, že nemusí jít pěšky.
Když dojel před nemocnici povzdechl si zkontroloval kapsy kvůli mobilu a odznaku nahlédl do kufříku jestli se tam nachází souhlas a spokojeně si oddechl ještě, že byl Jamie takovej puntičkář. Zvedl se vytáhl klíček ze zapalování a protáhl se. Krátké sezení v autě mu k jeho rozbolavělému tělu které se po sprše jevilo svěží moc nepomohlo, i když cesta trvala zhruba 15 minut. Vešel dovnitř na první pohled se nejevil jako policista, i když ho lidi z oddělení znali takže nepotřebovali vidět odznak na místech činu v nemocnici tak důvěřiví nebyli. Přešel k menší recepci "Vemte si číslo a čekejte než vás zavoláme." Prohlásila černošská sestra vypadala velice znuděná prácí a její hlas měl velice nepříjemný tón přesto byl Adam klidný "Ne, já nejsem pacient." Řekl Adam "Číslo a sednout !" Řekla sestra znovu a o Adama nezavadila ani pohledem a ťukala údaje s vysokou pomalostí na počítačové klávesnici "Ale vy mi nerozumíte ..můžete mi věnovat aspoň pohled?" Zeptal se už lehce vyveden z míry a ukázal placku v celé své kráse. Sestra ně něj pomalu pohlédla "Ahh.. vy jste ten .. ehm... nevypadáte." Její hlas byl stále stejně nepříjemný. "Ano, jsem ten policista, kde najdu Pana…pana." Povzdechl si a vytáhl papír, kde bylo to jméno tučně zvýrazněno, a který byl podepsán primářem a ředitelem nemocnice. Byl to příkaz a souhlas s tím, že muže jejich oddělení podstoupit na jejich pacientovi testy a výslech pokud s tím sám pacient souhlasí. "Pana Ratliffa." Řekl a sestra přelétla pohledem po papíru "Dobře druhé patro pokoj .. 9." Řekla a pak dál vesele Adama ignorovala. Jako vždy by utrousil vtipnou poznámku jako měl ve zvyku jeho kolega, ale radši nic neříkal, protože neměl náladu si kazit svojí náladu nějakou nepříjemnou narcistickou sestrou. Zandal papír do svého kufříku a šel hledat správnou cestu, kterou mu ani neobtěžovala říct či vysvětlit.
Po půl hodině motání po nemocnici konečně našel pokoj devět a zaťukal nečekal na nějaké prohlášení či odpověď dále a vešel dovnitř na posteli ležel stejný kluk, kterému pomáhal do sanitky měl zavázané ruce od včerejších zraněních a hleděl do bílé stěny jeho vlasy byli už omyté stejně tak jako zbytek těla ale nevypadal, že by rád mluvil a v jedné ruce měl napíchnutou kapačku a na prstu klasický měřič funkci. Adam převzal židli z rohu bíle sterilní místnosti a přisunul jí k posteli a posadil se na ní tak aby, viděl co nejlíp do vybledlého obličeje. "Vy jste ten kriminalista ?" Zeptal se Tommy a lehce pohlédl na Adama dost dobře si potom všem jeho tvář vybavoval "Zachránil jste mě." Šeptl a koukal na Adama "Rád jsem tě zachránil." Řekl Adam i když byl na vážkách jestli mu tykat ale byl mladší než on takže mu tykal. "Co všechno si pamatuješ, Tommy, a jak se jmenuje tvůj snoubenec?" Zeptal se Adam protože nenašli žádný doklad o totožnosti a hleděl na něj viděl jak se mu bolestí zkřivil obličej a po tvářích mu stekli slzy "Všechno a jmenuje se .." Polkl to jméno se mu zadrhávalo viditelně v krku. "Josh Stepman" Šeptl tiše až pisklavě "Tommy, budeš mi to všechno muset říct, ale neboj se máš času kolik chceš "Šeptl Adam a povzbudivě se usmál. " A všechno co mi řekneš zůstane jen mezi námi" Řekl Adam a Tommy jen slabě přikývl "Měli jsme výročí za.. za tři dny jsme se měli brát" Šeptal Tommy a slzy mu neustále stékali po tváři "A ..a pak tam přišel ten .. ten chlap a začal střílet." Tommy se začal klepat a nekontrolovatelně vzlykat. "Tommy uklidni se všechno je to už pryč, neboj se a dýchej máme čas.. spoustu času.." Řekl Adam uklidňujícím hlasem a Tommy se po chvíli uklidnil. "Byli jste tam jen vy dva nebo ještě někdo?" Zeptal se Adam po chvíli "Byli tam ještě jeho dvě sestry neměli, kde být bydleli u něj platily mu a měli svoje dohody.." Šeptl a znovu se rozvzlykal "On je všechny zabil." Vydal ze sebe o něco hlasitějš a slzel vzlykal a hlasitě dýchal "Uklidni se a hlavně dýchej..jaké dohody a jak se jmenovali a víš kdo je zabil ?" Zeptal se a jemně ho pohladil po rameně a zadech na utěšenou. " Nevím bylo to mezi nimi jmenovali se Mary a Sára...Ne já ho neznám.. on všude .. stříkala krev!!" Stále slzel a brečel vzlykal a přístroje se rozpípali bylo to na Tomyho moc. Adam byl bezmocný věděl, jak je to těžké hladil ho po zádech a utěšoval i slovy i činy "Všude byla sama krev vypadalo to jak když je chce vysát.... a pak nechal .. nechal je krvácet" Řval Tommy "Tommy dost klid už nic neříkej, hlavně se uklidni, ano? A nemysli na to." Zadíval se mu Adam do očí "Všechno bude v pořádku" Řekl a přístroje se začali klidnit s Tomyho tepem.
Po hodině výslechu už ho Adam nechal věděl, že Tommy je v háji umřela mu pro něj nejbližší osoba, s kterou chtěl strávit život a Adam chápal to že byl nešťastný navíc zažil něco co by nikdo zažít nechtěl. "Děkuju." Řekl Tommymu, který ležel a zoufale na něj koukal něžně mu otřel slzy. "Ještě přijdu." Řekl nakonec Adam a věnoval mu menší usměv "Ne, já už nechci další výslech." Zasténal zoufale Tommy "Ne nemyslím za účelem výslechu." Řekl Adam na rychlo "Nechci, abys to vzdal Tommy." Řekl Adam s těmi slovami odešel. Jel se svými poznámky do své kanceláře ani si neuvědomil že u Tommyho strávil 7 hodin vyrážel v 10 ráno a do kanclu se vracel v pět odpoledne, ale nelitoval času stráveného s nim. Adam si nic nepřiznával rád svoje city potlačoval ale možná k němu necítil jen lítost. "Ne, Adame umřel mu snoubenec a zažil několik brutálních vražd prostě ne!" zazvučelo jeho myslí což málem zapříčinilo, že strhl volant a naboural do nejbližšího osvětlení. Někdy se zabral do jeho myšlenek až moc. Naštěstí už po několikáté si uvědomil, že nejede tak jak by měl navíc dopomohla mu dopravní policie, která zajela před něj a rapidně ho zastavila. Povzdechl si a otevřel dveře a s doklady v ruce kráčel ke starému známému "Joe." Zasmál se a policistu objal a věnoval mu cudný krátký polibek na ústa. "Adame.. víš, že jedeš jako magor." Zasmál se srdečně a koukl na doklady "Víš, že to bude pokuta" Řekl rázně ale Adam uplatnil svůj štěněčí pohled "No tak Joe víš, že jsem hodnej jen jsem se zamyslel "Řekl Adam nevině a pro jeho štěstí už po několikáté za tenhle den Joe bloček zase schoval do kapsy "Ale půjdeš se mnou na víno a všechno budeš platit je ti to jasné?" Adam se souhlasně usmál a přikývl a převzal si své doklady zpět. "Samozřejmě pane policisto." Zasmál se a Joe ho plácl dopravní značkou po zadku , kterou vždycky stavěli auta a Adam otočil překvapeně hlavou "Hej ta značka se používá jinak." Zasmál se a radši zaplul do auta nechtíc riskovat další plácnutí. "Radši jeď ujíždí nám nezodpovědní řidiči a dneska večer se sejdeme jasný ?" Adam přikývl a usmál se. "Tak zatím." Zamával mu a nálada po návštěvě Tommyho rázem odešla a změnila se v mnohem přijatelnější a příjemnější. Cestou do ničeho nenaboural a s poklidnými myšlenkami na večer plným vína a rozverného Joea dojel zpět na oddělení. Vylezl z auta a doběhl do kanceláře uložil papíry se získanou vypovědí od Tommyho do šuplíku připraven se tím zabývat až zítra a přešel s kufříkem za Jamiem, který si složitě prohlížel snímek z ultrazvuku a od srdce se zasmál "Co to s tím vyvádíš ?" Zeptal se Adam a sledoval jak jeho kamarád přetáčí obrázek jak dítě hledající v dětské knížce Walda.
Komentáře
Okomentovat