Jednorázová povídka Drobná plastová krabička

Je tu další má povídka, jednorázová. Je to povídka kterou jsem začala už před několika měsíci ale k ničemu se poslední dobou nemám řešim teď spousta problémů navíc mám tatěch povídek rozpracovaných asi zhruba 7 a z toho musim ještě dodělat povídku Anděl takže až budu mít naladu další jsem určitě přibydou.

Seděl tam a držel krabičku prášku to jméno mu lítalo hlavou Sauli..Sauli...Sauli!Sauli!!! všude se tohle jméno objevovalo spojované s jménem Adam a ten jemuž to nejvíc ubližovalo chtěl zemřít. Hazel si plastovou krabičku plnou velice učiních prášku na spaní koukal jak tabletky o plastoví obal chrastí, a fascinovaně je sledoval. Nebyl blázen ani cvok on jen miloval, ale nebyl milován. Stačilo tak málo.. malá plastová krabička která by všechno ukončila bylo to užasné, on zaměřil svůj zrak jen na ní a palcem jedné ruky v které jí držel odpinknul víčko jeho nuce se začli třást když sledoval svojí smrt zblízka. Jedna tabletka po druhé padali do jeho pusy jeho oči byli až bolestivě zavřené a když jeho ústa byla plná malích hranatých tabletek vzal láhev jeho nejoblíbenějšího vína a všechny tabletky zalil rudou tekutinou a těžce polknul. Po chvilce se jeho vidění rovnalo člověku sfetovanému a zhulenému zároveň. Halucinace propukali jeho myslí a on viděl Adama. Přihlouple se úsmíval na svojí přenádhernou halucinaci a po tom na něj přešla únava. Prášky zabrali po chvilce se všechny barvy v místnosti slily do jedné a jeho hlava se motala jaklo ještě nikdy poté se jeho tělo sesunulo k chladné zemi. Usnul. Navždy. Nezanechal žadný dopis na rozloučenou ale to co poslední viděl byla Adamova něžná krásná a nadherná tvář věnující mu ten nejkrásnější úsměv. Konec

Je to neštatsná povídka ale ne scela ukončená ten konec si mužete domyslet vy. Jestli ho Adam zachránil nebo jestli Tommy zemřel je zčista na vás. Nechtěla jsem ten konec udělat jako přemrštěný happyend nebo smutný pohřbený konec tak to nechám na vás.