Malé neutulné vězení den první
Jelikož prožívám peklo v podobě 5 týdeních lazní kde je velice přísný zasraně zkurvený režim (omlouvám se za sprostá slova a proto tenhle uvod članku radši ani nečtětě a přejděte rovnou na povídku :D) je to opravdu na p... nevím jak jinak to říct někdo říká jak jsou užasné lázně ale nejsou važně ne pokud jste ve věkové kategorii jako já kdy prostě všechno musíte hlasit nikam nesmíte sami prachy vám vemou notebook jen pučujou i když je to váš majetek a máte večerku opravdu to vytočí a nasere když musíte dělat věci co nechcete stejně jako ja nechtěla ani jet a ted jsme tu a pět týdnu budu umírat bez všech, proto je tu tato povídka je to prachobyčejná Adommy z pohledu Tommyho napsána mnou, mojema rukama, z mojí hlavy je to takové rozepsání toho co prožívám já i když nejsem zamilovaná do mého spolubydlícího
ale celkově povídka je v lepším smyslu a s i občas asi žhavími scénami než tady prožívám já, takže přeju enjoy read :)
Malé neutulné vězení den první
Jízda byla asi 5 hodin byl sem unavenej nešťastnej a neochotnej tam jet, i když všichni říkali, jak se budu mít skvěle a jak mi závidí ale ja si nezaviděl. Byl jsem naštvanej jak mě tam všichni dokopávali a nakonec jsem tam jel, jsem dospělej říkal jsem si kdykoliv budu chít tak budu moct jít..., byl to omyl jakmile jsem tam vešel dveře se zabouchli jak od vězenský celi a mě to nejdřív vyděsilo lekl jsem se a pořádně a když jsem se podíval ty dveře najendou byli zamčený chtěl jsem ven ale nějáka sestra mě zavolala at jdu za ní. Já nechtěl ale nakoenc jsem šel doufaje že bude jiný východ.., nebyl odvedla mě do čekárny posadila na židly a řekla ať čekám, jak nějákýmu psovi po chvilce mě zavolali dovnitř spíš mě tam zatáhli a začli mi ošmatávat hlavu nohy ruce břicho byl jsem snad ještě víc vyděšenej. Furt se na něco ptali a nebo něco říkali a ja jen univerzálně přikyvoval když řekli že je vše ok do ruky mi vrazily papíry at to podepíšu když jsem se podepsal sestra mě najendou táhla za ruku někam pryč i s kuframa na nějáký žlutý oddělení ja jen zmateně běžel za sestrou která mi vrazila klíče narazila mě do pokoje tak že jsem se nestihl ničeho chytit ani ubrzdit a dopadl jsem přímo na klín mému spolubydlícímu kterej se na mě tak pěkně usmál a ja ztratil slova. Sestra se nervně omlouvala a prosila ať to nikam nehlasim ja na ni jen kejvl a furt seděl na klíně tomu krásnýmu klukovi už dýl jsem veděl že jsem gay a bylo mi upřímně jedno co si o mě myslí i když se někteří chovali jako když mám lepru ale on se na mě furt usmíval a ja na něj jen civěl s přiblblím úsměvem a zíral. Sestra řekla že se za ní mám pak stavit a vyděšeně odešla asi se bála že jí nahlásím . Ten kluk mě pak pomalu přenesl na postel jak anděl bohužel protože si dovybaloval věci a usmál se a podal mi ruku " Adam a ty ? " věnoval mi tolik užasnejch usměvů až se mi znich tajil dech a ty jeho dokonalí černý vlasy tužkou obtáhlí oči a božskej hlas "já..já" koktal jsem " Já jsem Tommy " podal jsme mu svojí najendou nervozně spocenou ruku. Zas mi věnoval kouzelnej usměv "pravá pulka skříně je tvoje a levej stul blíž u okna a postel máš asi tu víc u skříně " řekl a usmál se znovu jen jsem přikývl a dotáhnul kufry ke skříni a začal do ní rvát svoje kožený těsný a černý věci a pak vytáhl make-up a dal ho do koupelny a doufal že Adam je gay nebo asi umřu žarlivostí na tu holku co by ho mohla mít. Prohlížel jsem si ho vypadal perfektně a byl tak krásnej přistihl jsem se na něj zamilovaně koukat tak jsem odvrátil pohled a dělal svoje věci ale byl jsem si na 99% jist že na mě jednim očkem pokukuje jenže to 1% mě moc sebevědomí nepřidávalo. Lehnul jsem si na postel a začal si číst detektivku nebyl jsem moc na detektivky ale tahle mě zaujala. Jmenovala se "Rozhodnutí zabíjet " narazil jsem si do uší sluchátka a poslouchal jednu oaklendskou kapelu a jak jsem četl moc jsem nevnímal co děla Adam pak si všiml mých nehtů " ty tu máš černej lak ? " zeptal se s usměvem oněco větším a nadšenějším. Vyndal jsem si jedno sluchátko, kdyby chtěl ještě něco říct a usmál jsem se " jo , v tašce " položil jsme knížku rozloženou hřbetem nahoru abych nestratil to kde jsem skončil a natáhl se přes postel pro lak a pak mu ho hodil. Chytil, hned napoprvé jen jsem mu věnoval další úsměv a pozoroval jak si lakuje nehty a pochvaluje si můj lak. Pro sebe sem se zas usmál měl jsem z něj tendenci se taky furt usmívat, ale řekl jsem si proč ne málo se usmívám a směju. Pak mi ale někam fnrknul s nějákýma holkama a asi byl hetero povzdechl jsem si a dal si četl dokud mě nezavolali na procedůru. Šel jsem chodbou se sestrou až ke koupelím vysvlíkl si oblečení a bezučelně jsem v tý vaně seděl a přemýšlel o Adamovi občas jsem mávl ve slaný vodě rukou, ale nebylo to zabavný, když zazvonil budík byl jsem rád že jsem konečně mohl vylezt a osušil se a zas zapadl do pokoje. Kde Adam zas nebyl, nepotěšilo mě to ale co zmůžu zas jsem si sednul na postel a přemýšlel a pak si šel k sestrám pro elektroniku spíš mobil iPhone a ruzně jsme si psal a chatoval s lidma. Adam se pak vracel jen na skok dokud nebyl večer to už tam zůstal se mnou a ruzně jsme si povídali až jsme se zapoměli umejt tak nás sestry seřvali a my si dál se zajmem povídali. Dozvěděl jsem se spousta věcí o Adamovi, sice nepadlo ani slovo o jeho orientaci, ale mohli jsme být i když se mi to říká z těžkým srdcem kamarádi. Dozvěděl jsem se jak rád zpívá a dobře se oblíká, miluje nakupování ,líčení a hlavně má spousta bezva lidi co ho podporují. Byl jsem rád jak jsme si rozuměli ale trochu mě štvalo, že asi neni na kluky jediné co mi hodně utkvělo bylo to že miluje zimu neřekl proč, prostě jí miloval stejně jako svoje černý vlasy v kterých byl zázrak když jste nenašli třpitky. Byl po všech směrech dokonalej i když vim že parkrát jsem ho viděl zarmoucenýho a zlomenýho bez usměvu ani jeho náznaku. Konečně jsem sebral odvahu zeptat se ho..
Konec.. Pokračování příště pokud chcete :)
Dodatek : detektivka "Rozhodnutí zabíjet " je dílo mého táty je to bezvadná knížka určitě doporučuju, a odkaz na oaklendskou kapelu = kapela Green Day :)
Komentáře
Okomentovat