Forever In Your Arms 7.část
Tak a je tu další část při pití kávy a poslouchání ¿Viva La Gloria? [Little Girl] tahle část mi příjde vážně smutná teda aspoň mě se z té kombinace chtělo brečet jelikož ten příběh prožívám příjemné čtení :)
7.čast
Uběhl týden co Adam odjel a Tommy zůstal sám bez jeho manžela snad nikdy nebyl tak dlouho. V náručí svíral jejich krásnou dcerku seděl v tureckém sedu na pohovce ve volném svetru nenamalovaný v starých teplákách a sledoval televizi při tomž prožíval poporodní depresi vždycky myslel že tohle prožívaj jen ženský jaksi se zmýlil. Nadával si na sebe nadával na Adama že ho takhle nechal a brečel nebo řval ale přiměřeně k tomu aby nerozplakal Lauru která byla přimknutá u něj v náručí nemohl být ani sprostý nesmí udělat ani nic čeho by litoval a zoufal si že už to horší být nemůže všude byli rozházené věci pro dítě a on si byl absolutně jistý že sám to nezvládá proklínal Adama znovu a znovu už předtim si procházel peklem ale teď to bylo snad ještě horší jediné co mu pomáhalo bylo to malí zlatíčko věděl že to, že to teď přežije je dobře akorát pro ní nejvíc ho ale zužoval pocit že Adam nevolá našel si tam snad někoho lepšího ? někoho kdo nemůže otěhotnět a dá mu to co snim už dlouho neměl ? tyhle myšlenky putovali Tommyho ztrápenou myslí a deprese ho nutila nezadržovat slzy zavolal by mu sám ale je lepší nevědět než vědět co teď možná i ským dělá. Po chvilce slzení vybuchl vzteky a nervně chodil po bytě v naručí pořád s Laurou a skoro až řval jak to může udělat zařidit si dceru a nechat ho tam a pak zas přišel brek Tommyho nálady byli jak na houpačce kvuli tý malí holčičce v jeho rukách která po Tommyho výlevech začala neuvěřitelně brečet Tommy od svých myšlenek přešel k tomu snažit se jí uklidnit tu nejhorší vlastnost zdědila po Adamovi a to silný hlas kterým trhala Tommymu ušní bubínky jediné co by jí uklidnilo by byl Adamův hlas zpíval jí i když byla ještě ve bříšku ale Adam je pryč. Tommy se zmítal v bytě běhal sem a tam a snažil se vyhovět dítěti ve všech potřebách mezitim co zakopával o věci, tamhle hračka tam další dítě neuvěřitelně řvalo celou noc a než se ho Tommymu povedlo uklidnit bylo ráno. Zmučený zůstal na pohovce mezi spoustou hračkama dudlíkama lahvičkama a podobnýma věcma ale dlouho mu to nevydrželo věděl že tak to nejde musí dostat Adama zpátky domu jinak tu umře vyčerpáním a stresem, vytočil jeho číslo ale Adam to nezvedal změnil si vzkaz na zaznamníku v normálních okolnostech by to Tommy položil ale chtěl Adamovi zanechat vzkaz když uslyšel jeho zaznamník stuhl tipnul mobil a sednul si na pohovku byl vyčerpáný ale nemohl spát né teď. Už spolu byli skoro rok a Adam dokázal během chvilky Tommyho srdce dokonale zlomit aniž by si uvědomil co způsobil. Tommy při dalším schledání s Laurou když se konečně sklidnila a on jí houpal v náručí mu tekly slzy koukal do těch krásných modrých oči které se tak podobali tomu kdo jí společně s Tommym stvořil bylo pro něj těžké koukat do očí někomu koho miluje a kdo se podobá tolik tomu kterého během chvíle začal nenavidět. Bylo mu zle moc zle a jeho slzy se nedokázali uklidnit aspoň na chvili přestat jeho myšlenky nepřestávali myslet na to aniž by ho nechali spát byl tak vyčerpaný ale slzy a myšlenky ho nenechali odpočinout, ale on věděl že nemůže být vzhuru nemůže se složit nemůže tomu který tak zradil jeho důvěru nechat to jediné co mu zbylo.. zavřel ztěžka víčka s kterých tekly poslední slzy a usnul pomalu ale přece na jejich pohovce nemoh se vrátit do ložnice celý ten byt mu připadal jakoby mu najednou nepatřil jakoby ho všechno to co v něm zbylo zradilo stejně jako Adam.
Story by Adommyloverka,please don't copy thanx :)
Komentáře
Okomentovat